RUSSIAN ZEMSTVO POST
(aktualizováno – leden 2024)
V bibli geografických sběratelů (Filatelistickým atlasu pánů Hlinky a Muchy) je zemstvu věnována více, než polovina kapitoly o Rusku. V době příruček nové generace, které napsal pan Marek, i ve zpravodajích spolku byla zemstva poněkud opomenuta. V tomto příspěvku rád informace o zemstvech doplním.
Dopis odeslaný z Konstantinopole, frankovaný ruskou známkou pro Levantu, nom. 10k Mi#19 z roku 1890, razítko ROPIT/Konstantinopol. V Charkově dofrankován známkou 5k charkovské zemské pošty Gurevič #30 (Chuchin #16) z roku 1894 pro doručení v rámci újezdu. Foto Karel Bičovský
Zemská pošta (Земская почта, zemstvo, újezdská pošta, rural post) byla poštovní služba organizovaná od druhé poloviny 19. století většinou ruských správ zemstev pro zasílání korespondence v rámci krajů, jakož i pro výměnu korespondence se státní poštovní službou. Pro potřebu této služby vydávaly jednotlivá zemstva vlastní známky.
Ruská Wikipedie uvádí (volně přeloženo): V dobách carského Ruska byla poštovní komunikace nedostatečně rozvinuta a neměla jednotnou organizovanost. Pošta a telegraf byly pod jurisdikcí státu. Podle „Nařízení o zemských institucích“ z 1. ledna 1864 byla v Rusku vytvořena zemstva = orgány místní správy. Jednotné povolení k zajištění pošty pro přepravu soukromé a jiné korespondence bylo zemstvům oficiálně uděleno v roce 1870. Ale až po vydání nových pravidel, týkajících se zřizování zemských pošt (v roce 1871), které se tímto staly hlavními, začalo hromadné otevírání pošt v zemstvech. Současně bylo všem zemstvům poskytnuto právo používat vlastní poštovní známky, ale s podmínkou, že tyto známky nesměly být nijak podobné známkám státní pošty.
Původně se uvádělo (dle Čučina), že první známka zemské pošty se objevila v okrese Schlisselburg už roku 1865. To ale vyvrátil filatelista J. Rudnikov, který na základě archivních dokumentů dokázal, že pošta v okrese Schlisselburg byla otevřena až v roce 1877. První známka zemstva byla pravděpodobně vydána v okrese Verchňodniprovsk v provincii Jekaterinoslav už 1. prosince 1866. Zemský poštovní úřad existoval téměř ve všech krajích, ale právo vydávat známky uplatňovalo zpočátku pouze 121 zemských rad. Některé z nich následně pozastavily další vydávání poštovních známek, takže v roce 1888 existovaly poštovní známky jen ve 103 krajích. Po čase se počet krajů, které vydávaly známky zemské pošty zvýšil. Spolu se známkami byly na některých místech vydány také orazítkované obálky a označené dopisnice.
Po říjnové revoluci byl systém zemstva bolševiky uzavřen a nahrazen víceúrovňovým systémem rad pracujících a rolníků – „sovětů“ ).
Pro sběratele zemských známek vyšlo mnoho katalogů. Velmi rozšířeným se stal Katalog zemských poštovních známek, který vydal soudruh Fjodor Čučin v porevoluční Moskvě roku 1925. Ve známost se dostal pravděpodobně proto, že v témže roce vyšel i v angličtině. Bohužel při překladu došlo k chybám, které byly pro sběratele poněkud zavádějící.
Mnohem podrobnější monografii rozpracovali ještě za vlády ruského cara dva významní ruští podnikatelé a věhlasní sběratelé Agafon Faberge a Carl Schmidt (kteří byli vzdáleně spříznění). Oba měli ve své době nejbohatší sbírky Ruska. Fabergeho kolekce se postupně rozprodala na aukcích a Schmidt svoji sbírku daroval v roce 1933 říšskému poštovnímu muzeu v Berlíně. Ale zpět k zemským poštám. Společná katalog Fabergeho a Schmidta vyšel v Německu – s podporou tamního sběratelského sdružení. Kniha byla nazvána “Die Postwertzeichen der russischen Landschaftsaemter: Beiträge zur Kunde dieser Marken”. Bohužel vyšly jen první dva díly, které si můžete díky péči webu archive.org prostudovat (nebo stáhnout) online:
1. Achtyrka – Doněck
2. Duchovščina – Kuzněck
První světová válka, následně ruská revoluce a občanská válka práci přerušily. Zatímco Faberge zpočátku setrval v Rusku, tak Schmidt v roce 1918 emigroval do Německa. Tam dokončil celou práci ve formě strojopisu doplněném obrázky. Publikace vyšla svépomocí v roce 1932. Dlouhý název zůstal zachován. První díl zahrnoval újezdy Achtyrka – Luga a druhý nesl podtitul Malmysch – Woltschansk. Vyšel v němčině údajně v nákladu pouhých 50 kopií.
Velmi zajímavým počinem se stal přehled “Postage stamps issued by the Zemstvos“, který vytvořili Alex Artuchov a G. Werbizky. Byl postupně publikován během 30 let (1978 – 2007) jako příloha věstníku Post-Rider / Ямщик (The Canadian Society of Russian Philately).
Popis známek vydaných v zemstev naleznete např. i v katalogu Solovjev – Соловьев В. Ю. – Почтовые марки России и СССР. Специализированный каталог. Том 2. Земство, Moskva 2019.
Výbornou pomůckou pro sběratele je Katalog známek zemských pošt od týmu Gurevič, Poltorak, Strebulaev (Гуревич Ю. Е., Полторак О. М., Стребулаев И. А. – Каталог марок земских почт России 1866 – 1919, Moskva, 2004). Posledně jmenovaný katalog byl také mým hlavním zdrojem při vytváření seznamu zemstev.
Co se týče sbírek zemských známek, tak největší sbírky naleznete mimo území Ruska kromě už zmíněného Berlínského poštovního muzea také v poštovním muzeu ve Washingtonu, kde je uložena sbírka George Kaestlina. Vynikající exponát zemstev má od roku 1981 ve svých sbírkách i Poštovní muzeum v Praze. Je to studijní sbírka, kterou dlouhá léta budoval Leonid Lada – Jakuševič. Tento špičkový filatelista měl velmi dramatický život. V mládí během ruské revoluce emigroval do Československa, kde získal občanství, vystudoval Vysoké učení technické v Praze a stal se uznávaným architektem. Po 2. světové válce byl na 10 let odvlečen do Sovětského svazu. Další podrobnosti o jeho životě najdete v článku Čestný dvůr. Ukázku z jeho sbírky naleznete na stránkách Exponetu.
…
Hlavní náplní mého článku je velký přehled zemstev, který jsem vytvořil a který obsahuje přes 1500 údajů. Prameny mi byli katalog Gurevičova týmu a seznam pana Kučery. Tabulka je řazena dle ruské abecedy. Pokud je pošta zemstva zpracována ve studii Lady – Jakuševiče, uvádím číslo strany na Exponetu, na které popis zemstva začíná. Dále uvádím ruský název újezdu včetně odkazu na Wikipedii. Ve 3. sloupci pak český název metropole s odkazem na Wikipedii. Pokud je dnes používán novější, je také uveden. Pro hledání informací v angličtině uvádím i anglickou transkripci, která nebývá vždy jednoznačná. Dále eviduji počet vydaných známek a data emisní činnosti. Je-li údaj o počtu známek v kulatých závorkách, tak proto, že samostatné poštovní známky nevyšly, pouze poštovní razítka. Ke každému zemstvu jsem doplnil minimálně jeden ilustrační obrázek.
Číslo / Exp.s. | Újezd (rusky) | Metropol (česky) | Zemstvo (english) | Stamp | Emise |
001 | Алатырский | Alatyr | Alatyr | 2 | 1867 |
002 -E- 002 | Александрийский | Aleksandrija (Oleksandrija) | Aleksandria | 14 | 1869 – 1883 |
003 | Амурская област | Blagověščensk | Amur | 4 | 1919 |
004 -E- 005 | Ананьевский | Ananěv (Anaňjiv) | Ananiev | 11 | 1875 – 1896 |
005 -E- 013 | Ардатовский | Ardatov | Ardatov | 13 | 1878 – 1916 |
006 | Арзамасский | Arzamas | Arzamas | 29 | 1874 – 1905 |
007 | Аткарский | Atkarsk | Atkarsk | 20 | 1871 – 1885 |
008 | Ахтырский | Achtyrka (Ochtyrka) | Akhtyrka | 3 | 1872 – 1883 |
009 | Балашовский | Balašov | Balashov | 2 | 1876 – 1880 |
010 | Бахмутский | Bachmut | Bakhmut | 2 | 1901 |
011 -E- 028 | Бежецкий | Bežeck | Bezhetsk | 30 | 1872 – 1894 |
012 | Белебеевский | Belebej | Belebey | 15 | 1890 – 1908 |
013 -E- 037 | Белозерский | Bělozersk | Belozersk | 112 | 1868 – 1919 |
014 | Бердянский | Berďansk | Berdiansk | 3 | 1868 – 1882 |
015 | Бобровский | Bobrov | Bobrov | 11 | 1872 – 1879 |
016 -E- 041 | Богородский | Bogorodsk (Noginsk) | Bogorodsk | 185 | 1871 – 1896 |
017 | Богучарский | Bogučar | Boguchary | 2 | 1871 – 1872 |
018 | Борисоглебский | Borisoglebsk | Borisoglebsk | 4 | 1872 – 1880 |
019 -E- 047 | Боровичский | Boroviči | Borovichi | 18 | 1868 – 1911 |
020 -E- 053 | Бронницкий | Bronnicy | Bronnitsy | 6 | 1868 – 1913 |
021 | Бугульминский | Bugulma | Bugulma | 22 | 1882 – 1917 |
022 | Бугурусланский | Buguruslan | Buguruslan | 11 | 1879 – 1916 |
023 | Бузулукский | Buzuluk | Buzuluk | 38 | 1876 – 1917 |
024 | Валдайский | Valdaj | Valday | 6 | 1871 – 1888 |
025 | Валковский | Valki | Valki | 18 | 1893 – 1911 |
026 -E- 058 | Васильсурский | Vasilsursk | Vasil (sursk) | 5 | 1871 – 1878 |
027 | Велико-Устюжский | Velikij Usťug | Veliky Ustyug | 1 | 1903 – 1907 |
028 | Вельский | Velsk | Velsk | 27 | 1886 – 1916 |
029 | Верхнеднепровский | Verchňodniprovsk | Verkhnodneprovsk | 11 | 1866 – 1876 |
030 | Верхотурский | Věrchoturje | Verkhoturye | 10 | 1889 – 1902 |
031 -E- 062 | Весьегонский | Vesjegonsk | Vesyegonsk | 23 | 1871 – 1913 |
032 | Ветлужский | Vetluga | Vetluga | 6 | 1908 |
033 | Волчанский | Volčansk (Vovčansk) | Volchansk | 2 | 1872 – 1883 |
034 | Вольский | Volsk | Volsk | 5 | 1888 – 1904 |
035 | Вятский | Vjatka (Kirov) | Vyatka | 2 | 1896 – 1905 |
036 -E- 073 | Гадячский | Gaďač (Haďač) | Gadyach | 50 | 1884 – 1913 |
037 | Гдовский | Gdov | Gdov | 13 | 1874 – 1912 |
038 | Глазовский | Glazov | Glazov | 20 | 1868 – 1913 |
039 | Грязовецкий | Grjazovec | Gryazovets | 124 | 1873 – 1913 |
040 | Данковский | Dankov | Dankov | 18 | 1873 – 1916 |
041 -E- 075 | Демянский | Demjansk | Demyansk | 1 | 1868 – 1878 |
042 | Дмитриевский | Dmitrijev | Dmitriev | 1 | 1871 |
043 | Дмитровский | Dmitrov | Dmitrov | 2 | 1874 |
044 | Днепровский | Dněprov Aljošky (Olešky) | Dneprov | 10 | 1866 – 1892 |
045 | Донецкий | Kamensk-Šachtinskij | Donets | 2 | 1879 |
046 | Духовщинский | Duchovščina | Dukhovshchina | 13 | 1873 – 1881 |
047 | Егорьевский | Jegorjevsk | Yegoryevsk | 12 | 1868 – 1897 |
048 | Екатеринбургский | Jekatěrinburg | Yekaterinburg | 4 | 1895 – 1907 |
049 | Екатеринославский | Jekatěrinoslav | Yekaterinoslav | 2 | 1872 |
050 | Елецкий | Jelec | Yelets | 29 | 1873 – 1899 |
051 | Елисаветградский | Jelizavetograd | Yelisavetgrad | 41 | 1870 – 1899 |
052 -E- 088 | Задонский | Zadonsk | Zadonsk | 61 | 1878 – 1914 |
053 | Землянский | Zemljansk | Zemlyansk | 4 | 1874 – 1880 |
054 -E- 110 | Зеньковский | Zeňkov | Zenkov | 68 | 1878 – 1914 |
055 | Змеиногорский | Zmeinogorsk | Zmeinogorsk | 2 | 1918 – 1919 |
056 -E- 099 | Золотоношский | Zolotonoša | Zolotonosha | 27 | 1880 – 1919 |
057 -E- 125 | Ирбитский | Irbit | Irbit | 28 | 1874 – 1919 |
058 -E- 123 | Кадниковский | Kadnikov | Kadnikov | 29 | 1871 – 1916 |
059 | Казанский | Kazaň | Kazan | 2 | 1895 |
060 | Камышловский | Kamyšlov | Kamyshlov | 10 | 1903 – 1919 |
061 | Касимовский | Kasimov | Kasimov | 5 | 1869 – 1875 |
062 | Каширский | Kašira | Kashira | 1 | 1907 |
063 | Кирилловский | Kirillov | Kirillov | 22 | 1869 – 1909 |
064 | Кобелякский | Kobeljaky | Kobelyaky | 25 | 1902 – 1908 |
065 -E- 129 | Козелецкий | Kozelec | Kozelets | 2 | 1867 – 1874 |
066 -E- 132 | Кологривский | Kologriv | Kologriv | 2 | 1888 – 1890 |
067 | Коломенский | Kolomna | Kolomna | 58 | 1871 – 1916 |
068 | Константиноградский | Konstantinograd (Krasnohrad) | Konstantinograd | 10 | 1913 – 1914 |
069 | Корчевской | Korčeva | Korcheva | 7 | 1876 – 1878 |
070 -E- 136 | Котельнический | Kotelnič | Kotelnich | 33 | 1869 – 1919 |
071 -E- 139 | Крапивенский | Krapivna | Krapivna | 5 | 1870 – 1871 |
072 -E- 141 | Краснинский | Krasnyj | Krasny | 31 | 1890 – 1912 |
073 | Красноуфимский | Krasnoufimsk | Krasnoufimsk | 10 | 1893 – 1919 |
074 | Кременчугский | Kremenčug | Kremenchug | 33 | 1875 – 1915 |
075 | Кузнецкий | Kuzněck | Kuznetsk | 5 | 1880 – 1904 |
076 | Кунгурский | Kungur | Kungur | 17 | 1890 – 1897 |
077 | Лаишевский | Laiševo | Laishev | 9 | 1896 – 1904 |
078 -E- 149 | Лебединский | Lebedyn | Lebedyn | 24 | 1884 – 1918 |
079 | Лебедянский | Lebedjan | Lebedyan | 19 | 1872 – 1906 |
080 -E- 151 | Ливенский | Livny | Livny | 11 | 1869 – 1900 |
081 | Лохвицкий | Lochvica | Lokhvitsa | 85 | 1899 – 1916 |
082 | Лубенский | Lubny | Lubny | 13 | 1879 – 1903 |
083 | Лужский | Luga | Luga | 23 | 1869 – 1919 |
084 | Льговский | Lgov | Lgov | 9 | 1884 – 1902 |
085 | Малмыжский | Malmyž | Malmyzh | 13 | 1869 – 1897 |
086 -E- 153 | Малоархангельский | Maloarchangelsk | Maloarkhangelsk | 4 | 1869 – 1880 |
087 -E- 156 | Мариупольский | Mariupol | Mariupol | 4 | 1871 – 1875 |
088 | Мелитопольский | Melitopol | Melitopol | 11 | 1867 – 1878 |
089 -E- 159 | Моршанский | Moršansk | Morshansk | 32 | 1876 – 1904 |
090 | Никольский | Nikolsk | Nikolsk | 8 | 1884 – 1915 |
091 | Новгородский | Novgorod | Novgorod | 20 | 1868 – 1889 |
092 | Новоладожский | Novaja Ladoga | Novaya Ladoga | 7 | 1869 – 1883 |
093 | Новомосковский | Novomoskovsk | Novomoskovsk | 1 | 1896 |
094 | Новоржевский | Novoržev | Novorzhev | 2 | 1891 |
095 | Новоузенский | Novouzensk | Novouzensk | 1 | 1896 |
096 | Нолинский | Nolinsk | Nolinsk | 33 | 1867 – 1917 |
097 | Одесский | Oděsa | Odessa | 2 | 1878 |
098 | Опочецкий | Opočka | Opochka | 7 | 1876 – 1900 |
099 -E- 163 | Оргеевский | Orgejev | Orgeev | 25 | 1871 – 1910 |
100 | Осинский | Osa | Osa | 50 | 1890 – 1910 |
101 | Осташковский | Ostaškov | Ostashkov | 7 | 1878 – 1906 |
102 | Остерский | Oster | Oster | 1 | 1885 – 1886 |
103 | Островский | Ostrov | Ostrov | 8 | 1875 – 1910 |
104 | Острогожский | Ostrogožsk | Ostrogozhsk | 5 | 1879 – 1885 |
105 | Оханский | Ochansk | Okhansk | 31 | 1871 – 1912 |
106 | Павлоградский | Pavlohrad | Pavlograd | 5 | 1869 – 187? |
107 | Пензенский | Penza | Penza | 17 | 1899 – 1912 |
108 | Переславский | Pereslavl | Pereslavl | 8 | 1873 – 1880 |
109 | Переяславский | Perejaslav | Pereiaslav | 29 | 1871 – 1914 |
110 | Пермский | Perm | Perm | 20 | 1872 – 1918 |
111 | Петрозаводский | Petrozavodsk | Petrozavodsk | 14 | 1901 – 1916 |
112 -E- 165 | Пирятинский | Pyrjatyn | Piryatin | 1 | 1868 |
113 -E- 167 | Подольский | Podolsk | Podolsk | 20 | 1871 – 1895 |
114 -E- 175 | Полтавский | Poltava | Poltava | 151 | 1903 – 1912 |
115 -E- 183 | Порховский | Porchov | Porkhov | 8 | 1876 – 1902 |
116 | Прилукский | Priluky | Priluky | 10 | 1879 – 1895 |
117 -E- 186 | Псковский | Pskov | Pskov | 44 | 1871 – 1910 |
118 | Пудожский | Pudož | Pudozh | 14 | 1903 – 1913 |
119 | Ржевский | Ržev | Rzhev | 29 | 1867 – 1896 |
120 | Ростовский | Rostov na Donu | Rostov | 13 | 1871 – 1892 |
121 | Ряжский | Rjažsk | Ryazhsk | 4 | 1882 – 1897 |
122 -E- 189 | Рязанский | Rjazaň | Ryazan | 25 | 1867 – 1879 |
123 | Самарский | Samara | Samara | 1 | 1908 – 1913 |
124 | Сапожковский | Sapožok | Sapozhok | 26 | 1870 – 1913 |
125 | Саранский | Saransk | Saransk | 1 | 1905 – 1906 |
126 | Сарапульский | Sarapul | Sarapul | 7 | 1893 – 1913 |
127 | Саратовский | Saratov | Saratov | 3 | 1869 – 1874 |
128 | Скопинский | Skopin | Skopin | 15 | 1871 – 1917 |
129 -E- 191 | Смоленский | Smolensk | Smolensk | 2 | 1894 |
130 | Соликамский | Solikamsk | Solikamsk | 50 | 1887 – 1917 |
131 | Сорокский | Soroki | Soroki | 10 | 1878 – 1898 |
132 | Спасский | Spassk | Spassk | 25 | 1883 – 1913 |
133 | Ставропольский | Stavropol (Toljatti) | Stavropol | 7 | 1893 – 1916 |
134 | Старобельский | Starobelsk | Starobelsk | 38 | 1876 – 1895 |
135 | Старорусский | Staraja Russa | Staraya Russa | 3 | 1881 – 1882 |
136 | Суджанский | Sudža | Sudzha | 4 | 1882 – 1890 |
137 | Сумской | Sumy | Sumy | 14 | 1868 – 1912 |
138 | Сызранский | Syrzaň | Syzran | 1 | 1872 |
139 -E- 193 | Тамбовский | Tambov | Tambov | 3 | 1870 – 1872 |
140 -E- 195 | Тверской | Tver | Tver | 14 | 1869 – 1888 |
141 | Тетюшский | Teťuši | Tetush | 3 | 1912 – 1916 |
142 -E- 206 | Тираспольский | Tiraspol | Tiraspol | 4 | 1873 – 1887 |
143 -E- 212 | Тихвинский | Tichvin | Tikhivin | 42 | 1868 – 1902 |
144 | Торопецкий | Toropec | Toropets | (5) | 1871 – 1899 |
145 -E- 214 | Тотемский | Toťma | Totma | 11 | 1894 – 1902 |
146 -E- 223 | Тульский | Tula | Tula | 4 | 1888 |
147 | Уржумский | Uržum | Urzhum | 11 | 1891 – 1911 |
148 -E- 226 | Усть-Сысольский | Usť-Sysolsk | Ustsysolsk | 50 | 1872 – 1917 |
149 | Устюженский | Usťužna | Ustyuzhna | 25 | 1889 – 1897 |
150 -E- 232 | Фатежский | Fatěž | Fatezh | (>10) | 1871 – 1900 |
151 -E- 237 | Харьковский | Charkov | Kharkov | 36 | 1870 – 1902 |
152 -E- 241 | Хвалынский | Chvalynsk | Khvalynsk | 6 | 1901 – 1914 |
153 | Херсонский | Cherson | Kherson | 14 | 1867 – 1911 |
154 | Холмский | Cholm | Kholm | 5 | 1906 – 1911 |
155 | Чембарский | Čembar (Bělinskij) | Chembar | 5 | 1874 – 1888 |
156 -E- 244 | Чердынский | Čerdyň | Cherdyn | 41 | 1888 – 1919 |
157 | Череповецкий | Čerepovec | Cherepovets | 7 | 1869 – 1912 |
158 | Черкасский | Čerkasy | Cherkasy | 1 | 1879 |
159 -E- 247 | Чернский | Čern | Chern | 20 | 1868 – 1871 |
160 | Чистопольский | Čistopol | Chistopol | 6 | 1906 – 1915 |
161 -E- 252 | Шадринский | Šadrinsk | Shadrinsk | 48 | 1870 – 1917 |
162 -E- 257 | Шацкий | Šack | Shatsk | 40 | 1871 – 1916 |
163 -E- 272 | Шлиссельбургский | Šlisselburg | Shlisselburg | 1 | 1877 |
164 | Щигровский | Ščigry | Shchigry | 2 | 1882 – 1886 |
165 | Яренский | Jarensk | Yarensk | 2 | 1915 |
166 -E- 274 | Ясский | Jassy | Yassy | 3 | 1879 – 1881 |
Na závěr přidávám jeden pěkný dopis se známkou zemské pošty a doplňuji další zajímavé odkazy související se zemskými poštami.
Doporučený dopis do Vjatky odeslaný 17.5.1911 z vesnice Korotaevskoje (Batajevský volost) Kotelničského zemstva. Odbavený hlavním poštovním úřadem Kotelnič a následně státní poštou (21.05). Dopis přijat ve Vjatce 21.05.1911. Frankováno známkou zemstva Kotelnič #22 (vydanou 1909). Němé razítko “POČTA KOTELNIČESKOJ ZEMSKOJ ÚPRAVY”. Tarif 5 kop. (platný 1888-1918).
– Rozcestník zemských pošt na Wikipedii
– Rainer’s zemstvo pages
– Portál zemstvo.com
– Archív zaniklých stránek “frzemstvo” na web.archive.org
– Článek Russia Zemstvos na langenbergjan.nl
– Prodejní portál zemstev na russianstamps.com
Doplněno 23.12. 2021: Jako malý vánoční dárek publikuju pro své čtenáře, kteří sbírají zemstva štítky do alba, které jsem vyrobil. Jsou v souboru ve formátu XLS. Každý štítek obsahuje číslo dle pořadí v ruské abecedě, český, ruský a anglický název, roky emisní činnosti a počet vydaných známek.
Zdroje: Wikipedie, Fotoarchív a www pana Štěpána Kučery, fotoarchív Karla Bičovského, fotoarchív autora, výše uvedené www stránky a odkazy, internet a další …
Publikováno pro nezávislý CZ/SK blog - www.znamkovezeme.cz
Přebírání obsahu jen s písemným souhlasem autora příspěvku !
--- Admin blogu ---