Velikonoční ostrov – historie a pošta

(doplněno – září 2020)

Velikonoční ostrov, domorodci nazýváný RAPA NUI (česky Velký ostrov) náleží mezi nejodlehlejší místa na Zemi. Je vzdálen více než 2 000 km od dalších trvale obydlených míst. Během prvního tisíciletí n.l. byl osídlen Polynésany. Pro západní svět byl objeven holandskými mořeplavci na velikonoční neděli dne 5. dubna 1722.

Mapa ostrova převzata z Wikipedie

První známá korespondence z ostrova pochází dokonce už z let 1886/7 ! Napsal ji George Cooke, chirurg na lodi USS Mohican, která zhruba na jeden měsíc zakotvila u ostrova v prosinci 1886.

Námořníci z lodi USS Mohican pozorují v sochy moai. 12/1886. National Museum of Natural History. Převzato ze stránek Smithsonian

George Cooke psal své dopisy z ostrova převážně své ženě do New Jersey. První byl odeslán z chilského přístavu Caldera v únoru 1887, druhý následně z města Arica v Peru. Ten byl o měsíc později razítkován v chilském Valparaisu.

O připojení ostrova pod chilskou správu se zasadil námořní důstojník Policarpo Toro. Ten v 70. a 80. letech 19. století ostrov opakovaně navštívil. Vypracoval strategický plán jeho možného využití. Poté s pověřením vlády připlul na Velikonoční ostrov v roce 1887. Po ročním vyjednávání s ostrovany podepsal 9. září 1888 smlouvu o připojení ostrova (Tratado de Anexión de la isla).

Dvojjazyčná smlouva z r. 1888. Převzato z Atamu Tekena.

Chilská vláda pak toto území pronajala komerčním subjektům. Nejprve společnosti E. Merleta, následně chilsko – skotské firmě Williamson – Balfour (od roku 1903). Společnost podepsala smlouvu o pronájmu ostrova pro účel ovčí farmy na dobu 50 let. Domorodci byli přesídleni na oplocené a střežené území v oblasti, kterou je dnes město Hanga Roa. Údajně proto, aby se zabránilo krádežím ovcí, kterých zde prý bylo až 70 000.

Dopisy psané na ostrově v dalších letech byly poštou odesílány až z pevniny. Buďto z Chile, nebo ze země, z níž pisatel pocházel nebo kde loď vezoucí dopis zakotvila. Korespondence nebyla častá, neboť ostrov byl navštěvován hlavně chilskými loděmi a jen asi 1 až 2 krát ročně.

Velmi zajímavý je dopis, napsaný roku 1910 panu Oldmanovi do Londýna. Dopis byl opatřen chilskou známkou s nominálem 15 centavos. Protože na ostrově nebyl funkční poštovní úřad,  pisatel známku znehodnotil nápisem perem „Isla de Pascua„. Doprava zásilky byla svěřena lodi Pandora. Tato jachta plula okolo Hornova mysu, kde se dostala do potíží a utrpěla mnohá poškození. Byla odtažena velrybím průsmykem na Nový ostrov ve Falklandách. Tam dopis obdržel vzácné razítko malé pošty umístěné na základně velryb. Odtud zásilka putovala do Stanley, což je hlavní město souostroví, a následně do Londýna.

 

V letech 1913 až 1915 se na ostrově uskutečnila první archeologická expedice organizovaná britskou archeoložkou Katherine Routledge, nazvaná MANA (štěstí). Její průběh byl komplikován vypuknutím 1. světové války a následnou přítomností německé námořní eskadry.

Zhruba z období na počátku 20. století také pochází přetisk RAPA-NUI použitý na chilské známce. Většina odborníků se shoduje v tom, že se jedná o bogus.

Ze sbírky Jima Czyla – cena 20 USD

Místní guvernér na ostrově by tehdy asi nepovolil přetisk Rapa-Nui namísto oficiálně používaného Isla de Pascua.

Od roku 1932 pozorujeme nárůst poštovních dokladů. Bylo tomu tak díky dislokované chilské armádní námořní jednotce. Armáda sice nezajišťovala běžnou korespondenci mezi ostrovem a pevninou, nicméně používala mnohá razítka odkazující textem na Velikonoční ostrov, jako např. “Marina de Chile Subdelegation Maritima Isla de Pascua”.

Po roce 1936 se podmínky pro původní obyvatele trochu zlepšily. Domorodci se už směli pohybovat po ostrově, ovšem jen na základě písemného povolení. Každá rodina také občas dostala darem ovce. V roce 1940 vydala Chile první dvě známky s tématem Velikonočního ostrova. Vyšly zpožděně k 50. výročí připojení ostrova k Chile.

Chile Mi# 244-5

Ještě předtím, než byl na ostrově v provozu poštovní úřad a letiště, došlo na jaře 1951 ke vzniku první dokumentované letecké pošty. Od 14. března do 20. dubna 1951 probíhal první experimentální let v jižním Pacifiku mezi Austrálií a Chile. Pro dopravu byl použit hydroplán PB2B-2 Catalina VH-ASA (přezdívaný Manu-Tara).

Trasa byla Sydney – Noumei (Nová Kaledonie) – Fidži – Tonga – Aitutaki (Cookovy ostrovy) – Tahiti – Mangareva (Fr. Polynésie) – Velikonoční ostrov – Valparaiso. Tam letadlo dorazilo 27. března. Na zpáteční cestu po stejné trase letoun odstartoval 6. dubna. Posádce velel kapitán Patrick G. Taylor, který právě na rozbouřeném moři u Velikonočního ostrova prokázal své vůdčí schopnosti, když musel letounem plachtit po moři (poté, co se utrhla kotva) a vyhýbat se ztroskotání na ostrově. K této výpravě je dokumentováno několik zásilek s kašety Velikonočního ostrova.

Filatelistická zásilka s kašetem Isla de Pascua. Cena na eBay 250 USD
Vzácná obálka dokumentující první let.

 

Po druhé světové válce byla vynalezena syntetická vlna, která zkomplikovala situaci na trhu. V důsledku toho a také díky různým povstáním v řadách domorodých obyvatel společnost Williamsoon – Balfour už neobnovila v roce 1953 smlouvu a ostrov opustila. Správu převzalo chilské námořnictvo. Zároveň byl na ostrově otevřen Chilský civilní poštovní úřad. Bylo to 17. listopadu 1953 v osadě Hanga Roa a začalo tak oficiální používání razítek „Isla de Pascua / Chile“ . Pro frankování byly používány chilské výplatní známky. Zásilky byly nadále přepravovány loděmi.

Až do šedesátých let 20. století byli původní obyvatelé ostrova stále limitováni ubytováním jen na osadu Hanga Roa. V letech 1955-56 probíhala na ostrově expedice světoznámého experimentálního archeologa a dobrodruha Thora Heyerdahla .

Obrázek z let 1955/56. Muzeum Kon-Tiki v Oslu.

 

Od října roku 1964 do února 1965 na ostrově pracovala větší kanadská expedice Montrealské univerzity vedená Dr. Skorynou. Byla označená zkratkou METEI (Medical Expedition to Easter Island). Účastníci prováděli multidisciplinární studie nativní populace, studovali metody sběru a uchovávání biologických materiálů v polních podmínkách a pomáhali populaci se zdravotními problémy. Jedním ze zdrojů financování mělo být i vydávání privátních známek (nálepek) s textem „RAPA NUI“ .

.
V roce 1965 a 1968 vyšly další dvě chilské známky s tématikou Velikonočního ostrova, zobrazující sochy moai. Byly to známky Mi# 634 s nominálem 6c a Mi# 685 s nominálem 10c. Zároveň se v roce 1965 uskutečnil let hydroplánem, organizovaný společností Linea Area Nacional (LAN) na trase Santiago – Velikonoční ostrov – Papeete.

Příležitostná obálka se známkou Mi# 634

 

Správa chilského námořnictva skončila v roce 1966 a poté došlo ke zpřístupnění celého ostrova. Obyvatelé ostrova se stali právoplatnými Chilany. V roce 1967 bylo na ostrově uvedeno do provozu letiště Mataveri. Chilské aerolinky (LAN) zavedly pravidelnou linku Santiago – Velikonoční ostrov – Tahiti.

Převzato z easterislandspirit.com

Při příležitosti prvního služebního letu na této trase vyšla dne 3.12. 1971 chilská známka – Mi#766.


Zhruba v polovině 60. let 20. století byla v souvislosti s letištěm vybudována i americká základna umístěná na u Mt. Orongo nad letištěm Mataveri. Sloužila jako satelitní sledovací stanice.

Místní vojáci používali adresu APO New York 09877. V provozu byla od 25.11. 1968 do 31.1.1971. Dokumentována je např. filatelisticky zajímavá obálka odeslaná z ostrova do USA, frankovaná známkou Panamského průplavu a razítkovaná 24.2.1969 na letecké základně Albrook v Panamě.

Po zprovoznění letiště se tak ostrov stal více dostupným a začal rozvoj turismu. Poštovní provoz výrazně narostl. Bohužel jen nakrátko. Po chilském převratu v roce 1973 připadl ostrov opět pod vojenskou správu a cestovní ruch byl utlumen.

V letech 1986-88 uskutečnil na ostrov Thor Heyerdahl svou druhou expedici. Byl k ní přizván i český expert Pavel Pavel, který zde v praxi úspěšně ověřil svůj navržený  způsob, jakým mohli domorodci důmyslně přesouvat sochy vážící přes 10 tun.

Transport sochy. Fotografii poskytl pan Pavel Pavel.
Společné foto s Thorem Heyerdahlem. Fotografii poskytl pan Pavel Pavel.

 

Ve druhé polovině 80. let minulého století započala rekonstrukce přistávací dráhy na mezinárodním letišti Mataveri. Dráha byla navíc prodloužena na délku 3 353 metry. Znovu otevřena byla v roce 1987. Díky tomu zde mohla přistávat největší trysková letadla té doby. Dokonce i nadzvuková letadla Concorde. Tato událost proběhla opakovaně mezi léty 1987 až 1999 a bylo to u příležitosti turistických okružních výletů, což můžeme dokumentovat na několika poštovních dokladech.

Obálka k letu okolo jižní Ameriky vč. Velikonočního ostrova z roku 1999

 

V roce 1988 uplynulo 100 let od připojení Velikonočního ostrova k Chile. Přesně v den, kdy se tak stalo, vyšla 9. září čtveřice zoubkovaných známek Mi# 1253-56. Zároveň byl vydán aršík s těmito známkami bez perforace.

 


 

A právě počínaje rokem 1988 začala vydávat chilská pošta výplatní známky s výraznými nápisy „ISLA DE PASCUA“ . Pravděpodobně se jednalo o propagační vydání, zřejmě podobně jako v případě chilské Antarktidy.

Chile 1988, Mi# 1224-27
Chile 1989, Mi# 1273-74
Chile 1988, Mi# 1275-76
Chile 1989, Mi# 1277-78
Chile 1991, Mi# 1439-40
Chile 1992, Mi# 1502-03
Chile 1999, Mi# 1897
Chile 2000, Mi# 1938-41
Chile 2001, Mi# 2016-17

 

Vyšlo i pár pestrobarevných aršíků.

Chile 1992, Mi# 1504-11
Chile 2001, Mi# 2018
Chile 2002, Mi# 2071-73
Chile 2008, Mi# 2228-35
Chile 2008, Mi# 2236-37

 

Tato vydání nebyla exkluzivně určena jen pro použití na ostrově. Známky byly platné na celém území Chile a zároveň se na Velikonočním ostrově používaly k frankování i ostatní výplatní známky Chile.

Filatelistická obálka frankována známkami Chile a Isla de Pascua/Chile (2015)

 

Pan Marek pro tato vydání přidal novou ZZ. V roce 2008 vyšly tyto známky naposledy. Celkem jich bylo vydáno 43. Seznam těchto známek jsem zpracoval do tabulky.

 


 

Samostatnou kapitolu by tvořila i používaná razítka. Kromě poštovních jsou pro turisty neustále vydávány nové  a nové „suvenýrní“. Např. toto z roku 2012.

Poskytl pan Pavel Pavel

 

Jen pro zajímavost ještě uvedu, že v roce 2011 vyšly 4 známky s výrazným textem „TAKONA Rapa Nui„. Jde však o emisi s kulturní tématikou. Takona je pojmenování tradičního líčení používaného domorodci.

Známky Chile Mi# 2434-37
Použití na pohlednici do ČR (2012). Poskytl pan Pavel Pavel.

Na závěr tohoto příspěvku ještě doplním seznam všech chilských emisí, které se výlučně zabývají Velikonočním ostrovem a nebyly v tomto článku zmíněny. Jsou to: Mi# 721-22 (26.1.1970), Mi# 1130-31 (15.5.1986) a Mi# 2474 (27.9.2013).

Pokud vás tento článek inspiroval k dalšímu sbírání známek a dokladů z tohoto mystického ostrova, rozhodně si nenechte ujít skvělou publikaci Steve Pendleton, David Maddock: Collecting Easter Island Stamps & Postal History, vydanou v roce 2014 pod záštitou The Pacific Islands Study Circle.

 

Zdroje: výše uvedené, Wikipedie. stampworld.com, colnect.com, Steve Pendleton – Mysterious Island / The Philately of Easter Island (2009), článek La posta dei giganti di Pasqua v časopise Il Collezionista (Fabio Vaccarezza), stránky airwaysmuseum.com, David Maddock: The first plane flight to Easter Island – the Roberto Parragué Singer, stránky thestampforum.boards.net, článek Easter Island history na stránkách imaginaisladepascua.com, článek na moevarua.com, článek History of Easter Island na easterisland.travel, Michel Übersee-Katalog Südamerika, aukční servery, stránky o USS Mohican, fotoarchív pana Pavla Pavla, archív autora a další …


Publikováno pro nezávislý CZ/SK blog - www.znamkovezeme.cz
Přebírání obsahu jen s písemným souhlasem autora příspěvku !
--- kontakt na admistrátora blogu ---

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *