NEW ASFE CATALOG
AFRICA Part 1 – MOROCCO AND ADJACENT ISLANDS
Cílem tohoto textu je stručně představit nový 1. díl 
Geografilatelistické příručky Afrika, který jsem napsal společně s Jiřím Laštovkou a vydal ho v březnu 2024 spolek GEOPHILA. Záměrem obou autorů je postupně pokrýt celou Afriku a nově a hlouběji tak zpracovat pro sběratele známkových zemí (území) světadíl, na který se soustředil první Filatelistický atlas (autor Jiří Marek) z roku 1996. Jak mnozí víte, na Africe pracoval několik let již náš kolega Miroslav Prokop, ale zdraví mu bohužel neumožnilo práci dokončit ani ji předat, takže jsme začínali znovu. Když jsme se na jaře 2023 pustili do práce, mířili jsme původně na vydání dodatku k Atlasu Jiřího Marka, ale došli jsme postupně k závěru, že rozsah potřebných úprav a doplnění vede nevyhnutelně ke zcela nové publikaci, i když si to vyžádá rozdělení na několik dílů. Protože jsme cítili určitou netrpělivost sběratelů, vydali jsme raději první díl na začátku roku 2024, byť to znamenalo omezit jeho rozsah na Maroko, Západní Saharu a přilehlé ostrovy (Azory, Madeiru a Kanárské ostrovy).
První díl příručky má 130 barevně tištěných stran a svou koncepcí i číslováním navazuje v mnoha ohledech na Atlas Jiřího Marka. Pokud jste tedy jako sběratelé známkových zemí uspořádali svou sbírku s jeho použitím, měla by pro vás klasifikace známkových území v nové příručce i struktura kapitol být dobře známá. Cílem bylo doplnit a opravit obsah, nikoli nahrazovat jeden systém jiným.
Nicméně pokud struktura i klasifikace kapitol navazuje na členění Jiřího Marka, obsahově jde příručka zásadně dál. Zkorigovali jsme řadu nepřesností původního Atlasu, doplnili jsme podstatně informace o vývoji jednotlivých známkových území (nejen vývoj názvu, ale i politický vývoj), přidali jsme několik nových známkových území a také „razítkových“ území. Evidujeme celou řadu lokálních vydání i podvrhů. Příručka také doplňuje řadu poštovně-historických souvislostí a kromě známek přináší základní fakta i o celinách. Nejlépe bude uvést několik příkladů.
Významně jsou rozšířeny informace o poštovní historii Tangeru. Francouzská pošta v Tangeru byla mnoho let (1852–91) jedinou francouzskou poštou v Maroku a zasloužila si komentář k poštovním dokladům z té doby. Poté je velmi zajímavé sledovat její činnost mezi lety 1914 (resp. 1915) a 1924, kdy zůstala opět jako jediná francouzská pošta mimo francouzský protektorát Maroko. Pro francouzskou poštu v Tangeru byly v té době vydávány zvláštní známky, a to nejen známé přetisky TANGER od roku 1918, ale už předtím v letech 1915–17 přetisková vydání bez slova PROTECTORAT, přesto řazená obvykle (např. katalogy) nesprávně mezi známky francouzské zóny. Rovněž je málo známo, že paralelně s francouzskou poštou působila až do roku 1924 v Tangeru pošta šerífská, používající známky z roku 1912. Proto si v naší příručce vysloužila tato pošta samostatnou kapitolu jako „razítkové území“.
Viz připojená ukázka poštovního dokladu šerífské pošty v Tangeru z roku 1916. Zcela novou kapitolu má v příručce i italská pošta v Tangeru, kde připomínáme nevydaný přetisk TANGERI z roku 1926, skutečnou přepravu poštovních zásilek z italského konzulátu v Tangeru do Itálie s použitím italských známek bez přetisku znehodnocených speciálním poštovním razítkem od května 1938 do září 1943 i neautorizovaný lokální přetisk italského konzula z roku 1939. Za autorizované považujeme použití italských známek znehodnocených místním razítkem, proto klasifikujeme území nikoli jako známkové, nýbrž jako území dle poštovního razítka.
Významná část příručky je zaměřena na bohatou emisní činnosti španělských území v Maroku a dnešní Západní Sahaře. Oproti původnímu Atlasu Afrika 1996 zde bylo doplněno (a kde bylo možné, také okomentováno) velké množství lokálních vydání. Ale i u standardních vydání bylo nutné přidat informace, například zatímco přetisky MARRUECOS na známkách Španělského království z roku 1914 jsou vydáními pro španělskou zónu, stejný text přetisku na známkách Španělské republiky z roku 1933 je vydáním pro španělskou poštu v Tangeru, nikoli pro španělskou zónu v Maroku, jak by bylo možné se domnívat.
V příručce jsou podány základní informace například také o přetiscích RF na amerických známkách a poštovních dokladech pro námořníky na francouzských válečných lodích – pro poštu do USA a Kanady (1944–45), a to všech včetně poštovních zásilek, které nemají přímou vazbu na Maroko. Vysvětlujeme rozdílnou klasifikaci amerických sběratelů (katalog Scott) a francouzských sběratelů (katalogy Yvert a Maury). V příručce informujeme o problému známek s přetisky RF, které nejsou na poštovních dokladech a zmiňujeme podmínky, které by měly splňovat poštovní doklady s těmito známkami, aby bylo možné tyto označit za autentické. Cílem je umožnit jít za rámec mechanického sbírání různých variant tohoto přetisku bez znalosti souvislostí.
Rozšíření informací oproti Atlasu Afriky 1996 lze pěkně ilustrovat na Kanárských ostrovech, kterým byla v původním atlase věnována necelá jedna strana zmiňující velmi stručně letecké přetisky jako hlavní a dále uvádějící lokálních přetisk TENERIFE VIVA ESPAÑA 18-7-36 a čtyři příplatková vydání z doby španělské občanské války. Nová příručka věnuje naproti tomu Kanárským ostrovům 11 stran. Na úvod je popsáno použití španělských známek od roku 1850 a nejstarší razítka z Kanárských ostrovů (včetně číselného razítka „42“). Následuje pasáž o známkách pro Kanárské ostrovy, které klasifikujeme do osmi skupin; tato klasifikace byla navržena pro účely příručky (zdroje jsou velmi nejednotné). Celkem (včetně vývojů názvů) příručka uvádí 36 různých vydání (základních, lokálních i bogusů). Na závěr jsou zmíněny španělské známky s vazbou na Kanárské ostrovy a pod samostatným heslem pak britská pošta na Tenerife.
Příručka přináší základní informace i o celinách, například o dvou soukromých poštách v Maroku vydávajících celiny (Tetouan–El-Ksar a Mazagan–Marrakesh), o celinách francouzské pošty v Maroku z roku 1903 neobsahující v té době obvyklý přetisk na španělskou měnu nebo o francouzských dopisnicích „cartes interzones“ určených pro korespondenci mezi francouzskou svobodnou zónou (od prosince 1940 včetně francouzských kolonií loajálních vládě ve Vichy) a okupovanou zónou.
Na posledně zmiňovaných dopisnicích „cartes interzones“ byly v Maroku kvůli příplatkům pro leteckou poštu a zákazu dofrankovávat známkami příplatek vyznačen ručním razítkem (např. CASABLANCA POSTES AVION / Surtaxe aérienne perçue: 1 franc). Z francouzských celin tak vznikly lokální marocké celiny (tak jsou evidovány i v celinových katalozích).
Stručně jsme se věnovali i vybraným vojenským poštám (francouzské vojenské pošty v Maroku v době jeho obsazování od roku 1907 do 30. let, španělské vojenské pošty v Maroku při hlavních taženích v letech 1859–60, 1907, 1921–26 a 1958 nebo americká pošta na letecké základně na Azorech).
Do příručky jsme zařadili i informace o podvrzích (bogusech). Například o známém belgickém bogusu Haggar (1931) předstírajícím vazbu na Maroko, o přetisku Deutsche Reichspost / in Marokko na francouzském Maroku z roku 1942 (který je kupodivu britským propagačním vydáním) nebo o přetisku CORREO AEREO s okřídleným drakem na známce Tenerife Monte de la Esperanza (1939). Kuriozitou jsou podvrhy přetisků IFNI z let 1941–42, které vznikly dřív než obdobné řádně vydané známky vydané o několik let později.
Pro vznik příručky byla zcela klíčová dostupná filatelistická literatura. Byť jsme nesehnali úplně všechno, co jsme si přáli mít, měli jsme kromě internetových zdrojů k dispozici řadu odborných příruček a specializovaných katalogů včetně nedávno vydaných. Uvedl bych jako příklady pětidílnou monografii Franciska Aracila „Historia postal de las antiguas dependencias españolas en África“ (2005-2009), 6. díl katalogu lokálních vydání Julia Allepuze lokálů ze španělské občanské války pokrývající Afriku (2015) nebo knížku Davida Stottera „A postcard from Tangier / A Postal & Social History of Tangier 1880–1958“ (2015).
Pokud tento text povzbudil váš zájem o příručku, můžete si ji objednat na e-shopu Geophila. Cena je 700 Kč pro členy spolku a 800 Kč pro ostatní. S Jiřím Laštovkou budeme rádi, pokud při jejím čtení objevíte nové a zajímavé informace a získáte inspiraci pro další sbírání. Současně uvítáme zpětnou vazbu, kterou využijeme do budoucna, například při práci na jejím pokračování.
Karel Veselý
Publikováno pro nezávislý CZ/SK blog - www.znamkovezeme.cz
Přebírání obsahu jen s písemným souhlasem autora příspěvku !
--- Admin blogu ---