Kypr – 60 let nezávislosti ?

Dnes je to přesně 60 let, kdy získal Kypr nezávislost. V tomto příspěvku se zaměřím nejen na to, co se za tu dobu v moderní historii země událo, ale i na dobu dávno minulou, a samozřejmě to bude také z pohledu filatelie.

Kypr na mapách google

Wikipedie

Známkové země Kypr a Severní Kypr jsou podrobně popsány v Markově Atlasu Asie. Detaily o vydaných známkách jsem našel v katalozích Michel a Stanley Gibbons. Další informace a obrázky jsem pak čerpal na internetu. Zde mají britské, řecké a turecké zdroje svůj vlastní úhel pohledu.

Nejprve se ohlédneme do dávné historie. První předznámkové dopisy jsou zaznamenány už z doby Otce vlasti, z tehdejšího Království Kypru a Jeruzaléma, které založil Richard I. Lví srdce. Korespondenci na ostrově provozovali mezi 14. až 16. stoletím Benátčané. Dopisy tehdejších hodnostářů, obchodníků, velvyslanectví a konzulátů rozvážely jejich vlastní lodě do všech středomořských měst. První známý dopis zaslaný z Famagusty do Konstantinopole nese datum 17. srpna 1353. Následovalo mnoho dalších dopisů, v té době samozřejmě bez poštovních razítek. Místo nich se objevují iniciály „C.D.G. = CHE DIO GUARDI“, volně přeloženo „Bože chraň to“. V roce 1489 připadl Kypr Benátkám a od roku 1571 pak náležel k Osmanské říši. V tureckých dobách narazíme na poštovní razítka vejčitého tvaru se zkratkou VENDAMAR a znakem Benátek (lev sv. Marka). Případně na komunikaci ve staré turečtině.

Předznámkový dopis z roku 1773 zaslaný tureckým guvernérem na Kypru z Nikósie benátskému konzulu do Larnaky. Aukce Feldman 2018. Vyvolávací cena 150 £

Moderní poštovní provoz začal na Kypru fungovat v roce 1845. V Larnace otevřela svou kancelář rakouská přepravní společnost Lloyd. Měla na starosti i transport dopisů. Nejprve bylo k odbavení zásilek používáno pouze razítko s datem bez uvedení roku.

Lloyd 1853 – Larnaca

Od 1. června 1864 se pak na Kypru začalo frankovat známkami rakouské Levanty. Známky byly znehodnocovány kruhovým razítkem „LARNACA DI CIPRO“ s datumovkou bez uvedení roku. Otisk měl černou nebo hnědou barvu. Společnost Lloyd provozovala svou kancelář na Kypru až do 6. srpna 1878.

1872: Dopis do Atén frankovaný 2 známkami rakouské Levanty 5 soldi. Znehodnoceno typicky hnědým razítkem „LARNACA DI CIPRO“. Přepraveno společností „LLOYD AGENZIE SMIRNE*15/9“ a „ΠΕΙΡΑΙΕΥΣ“. Dofrankováno řeckou známkou 20 lepta (Hellas 35a). Příchozí razítko „ΑΘΗΝΑΙ *6. ΣΕΠΤ. 72“. Prodáno v roce 2015 na aukci Karamitsos za 850 €.

Mezi léty 1871 až 1878 působil v Larnace také turecký poštovní úřad užívající osmanské známky. Provoz byl malý, takže samotné známky nebo dokonce fragmenty poštovních dokladů, které se dodnes zachovaly, jsou extrémně vzácné.

Kypr 1875. Žlutá osmanská známka 1 Piastre (Mi# 21) razítkovaná „KIBRIS“ (Coles & Walker # 109). Prodáno na aukci David Feldman v roce 2018 za 3.400 €

Našel jsem informaci, že v tureckých dobách byl ještě provozován poštovní úřad ve městě Lefkosa (Nikósie), ovšem bez dalších podrobností. Kypr se stal členem UPU (v rámci Osmanské říše) v roce 1875. Po osmanské nadvládě převzala správu nad ostrovem od 7. července 1878 Velká Británie. Obě země se takto dohodly na Berlínském kongresu, konaném na počátku léta 1878. Hned 27. července se v Larnace otevřel britský poštovní úřad, který používal číselné razítko 942.

Známka Velké Británie 2½ penny použitá na dopise z Larnaky do Alžíru (via Brindisi). Numerické razítko „942“. Kruhové razítko Larnaca 7.5.79. Aukce Corinphila 2020. Vyvolávací cena 250 CHF.

R Dopis zaslaný 18.7.1879 z Larnaky do Mnichova (via Brindisi). Na obálce jsou 3 britské známky 21/2 penny a 1 známka 2 penny. Razítkováno úřadem Larnaka „942“. Prodáno na aukci Karamitsos v říjnu 2016 za 3.400 €.

Postupně následovaly poštovní úřady v dalších městech. K vyplácení se používaly britské známky (celkem v 10 hodnotách) a numerická razítka: 969 Nicosia, 974 Kyrenia, 975 Limassol, 981 Paphos a 982 Famagusta. Poštovní úřady na Kypru byly řízeny z GPO v Londýně. Číselná razítka byla v některých případech používána na známkách i při doručení na poštovní úřad na Kypru. Vznikaly tak zajímavé kombinace.


Syrská známka z roku 1924 označená příchozím razítkem „942“ v Larnace

Obálka zaslaná cca 1877 do Larnaky. Frankováno 10 kop.známkou ruské Levanty. Odeslaná během plavby – M.B. (Mobile Box). Známka znehodnocena příchozím razítkem „942“ v Larnace. Velmi vzácný dopis. Adresováno Z.D. Pieridesovi, britskému konzulárnímu úředníkovi, který zastával funkci v letech 1876-88. Aukce Feldman – podzim 2016. Vyvolávací cena 750 €.

První brity vydané známky pro Kypr pak vyšly 1. dubna 1880 a vznikly aplikací přetisků „CYPRUS“ na britských známkách v tiskárně v Nikósii.

Známky Mi# 1-6.

Ukázku prvních známek jsem převzal z webu philatelism.com, kde najdete specializované informace pro sběratele této známkové země. Od následujícího roku pak vycházejí definitivní známky britské koloniální provenience. A jak už to tak ve světě filatelie chodí, tak samozřejmě ani nejstarší kyperské známky neunikly padělání. Více se o tom dočtete na webu stampforgeries.com.

Ke kypru se vztahují i dvě fantazijní vydání. Obě zmiňuje Fred Melville v publikaci Phantom Philately. V prvním případě se jedná o tři jednoduché „známky“ s monogramem C.G. (Cyprus Government) a číselným nominálem. Byly vytištěné černou barvou na barevných papírech.

10 Pa (růžový papír), 20 Pa (žlutý papír), 50 Pa (bleděmodrý papír). Úváděný rok vydání byl 1879. Poštovní správa ostrova toto vydání oficiálně odmítla coby neautorizované. V 90. letech 19. století pak byly známky Kypru údajně použity pro přetiskové fantazijní vydání pro ostrov Sokotra. O tom se více dočtete v příspěvku Sokotra. Oba tyto případy patrně nikdo nikdy neviděl.

Od roku 1886 byly na Kypru zaváděny místní a balíkové poštovní služby. První taková pošta byla realizována poštovními jezdci na poloostrově Karpas. Do roku 1914 pak byl poštovními službami pokryt celý Kypr. Na počátku první světové války byl ostrov Velkou Británií anektován a po jejím skončení se Kypr stal roku 1925 britskou kolonií. Až do roku 1928 byly vydávány kyperské známky pouze s královskými portréty Viktorie, Edwarda VII. a Jiřího V. Známky těchto sérií byly nazvány „De La Rue Key Plate“ – dle názvu společnosti, která je vydávala. V dalších letech pak už královské portréty netvoří dominantu známkového obrazu a kyperské poštovní známky více zobrazují scény související s kyperskou realitou. S výjimkou významných výročí panovníků.

Známky Mi# 118-28. Vydáno 1.12.1934

Během druhé světové války byl Kypr základnou spojeneckých sil a byl obsazen britskými jednotkami. Používala se také polní pošta. Po pádu Francie v červnu 1940 byla pošta z Kypru do Británie přepravována letecky okolo světa přes Singapur, Hongkong a USA. Podobně jako jinde, došlo i na Kypru během války k problémům s dodávkou známek a papíru. Proto se v roce 1944 objevily nové varianty perforace pro známky 1 Pia (4/1944) a 2 Pia (10/1944).

Kyperská známka 1 Piastre z roku 1938, ovšem s perforací 13.5 x 12.5 tištěnou v roce 1944. Katalog SG 154a. Razítko Famagusta 8.6.1944. Prodejní cena 15 £. Převzato z cyprusstamps.com.

V polovině 50. let 20. století začalo dění v zemi ovlivňovat hnutí EOKA (Ethniki Organosis Kyprion Agoniston). Byla to řecká kyperská nacionalistická partyzánská organizace, která bojovala za konec britské nadvlády na Kypru, za sebeurčení ostrova a za případnou unii s Řeckem. Nastartovala se cesta k samostatnosti a britská nadvláda skončila formálně v roce 1960, konkrétně 16. srpna. Byla vyhlášena nezávislá Kyperská republika. V platnost vstoupila její nová ústava. Zároveň se tři státy, které mněly na Kypr významný vliv smluvně zavázaly zaručit nezávislost Kypru. Byly to Řecko, Turecko a Spojené království.

Podpis deklarace nezávislosti Kypru 16.8.1960. Za Kypr podepisuje arcibiskup Makarios III, tou dobou už první prezident země

Ke dni vyhlášení samostatnosti vyšly i první přetiskové emise s dvojjazyčným řecko – tureckým textem a také tři definitivní známky s mapou ostrova.

R-zásilka na FDC obálce se známkami Kypru Mi# 185-8

 

V den získání nezávislosti vznikly v jižní části Kypru dvě rozsáhlé oblasti ( celkem 254 km2 ) pod britskou jurisdikcí – Akrotiri a Dhekelia. Mají statut zámořského území Spojeného království, jehož plný název zní Sovereign Base Areas of Akrotiri and Dhekelia. Nacházejí se zde britské vojenské základny. Aktuálně je v britské oblasti používanou měnou Euro (8/2020).

Dopis odeslaný v lednu 1964 ze základny Akrotiri (BFPO 53) frankovaný britskou známkou

 

Bohužel krátce poté, co získali Kypřané nezávislost, tak ve své dvounárodnostní zemi nedokázali najít společný kompromis. Ani na vládní úrovni nebyla dosažena dohoda. Násilné střety byly stále častější. Situace eskalovala ke konci roku 1963. Došlo k mnoha otevřeným přestřelkám a také k obětem na životech. Hrozilo vypuknutí občanské války. Byl to také počátek postupné evakuace obyvatel mezi řeckou a tureckou částí na ostrově. Mocnosti zastupované Británií, Řeckem a Tureckem vyslaly pro udržení pořádku ještě v prosinci na Kypr své vojenské jednotky.

Obránci barikády. Prosinec 1963.

To se ukázalo být neúčinným, protože Řekové a Turci stranili vlastním národnostem na Kypru. Další zvažovanou variantou bylo dislokovat na ostrov síly NATO. Proti tomu se v radě bezpečnosti ohradil Sovětský svaz. Nakonec došlo na půdě OSN k dohodě a od března 1964 začaly na Kypru pracovat mezinárodní bezpečnostní sbory OSN – mise UNFICYP. Nikdo tehdy nečekal, že se konflikt protáhne až do současnosti. Od roku 2001 je v těchto sborech zastoupena i Slovenská republika (v roce 2014 to bylo cca 150 vojáků v sektoru Famagusta).
Vojáci používají pro frankování zásilek kromě kyperských známek i výplatní známky svých mateřských zemí, např. dánské, finské, kanadské, rakouské, švédské aj.

Obálka dánského kontingentu odeslaná 13.11.1980 do Dánka

 

Vzrůstající napětí a snaha o osamostatnění tureckých Kypřanů se projevila i ve vydávání známek. První známky, které jsou uváděné pro „turecký“ Kypr byly vytištěny dne 27. března 1970 (Michel uvádí 3. dubna, Wikipedie 8. dubna ). K tomuto datu vydala Rada tureckých společenství dvě známky sociální pomoci s hodnotami 5 a 15 milliémes. Vydání bylo povoleno na základě pravomocí, které jim zaručovala kyperská ústava. Tyto známky byly použity v poštovních službách jen mezi tureckými regiony. Znehodnocení se většinou provádělo škrtnutím černou nebo modrou barvou a uvedením data a poštovního úřadu.

Obálka se známkami Mi# I a II. Převzato z webu koleksiyonodasi.com

Další známky pro tureckou část Kypru vyšly 29. října 1973, coby lokální vydání tureckých Kypřanů uvnitř turecké komunity. Stejně jako u vydání roku z 1970 byl na známkách text pouze v turečtině. Pro mezinárodní použití byly schváleny až 27. srpna 1974.

Severní Kypr, Mi# 1-7

V roce 1974 došlo na Kypru k neúspěšnému pokusu o státní převrat. Vyvolali jej řečtí separatisté s údajným plánem připojení země k Řecku. Na to reagovalo Turecko vojenským obsazením severu země dne 20. července 1974. Následně byl na severu v roce 1975 vyhlášen Kyperský turecký federativní stát (Kıbrıs Türk Federe Devleti – KTFD), kde od roku 1978 platí turecká měna.

FDC „KTFD“ z řady EUROPA-CEPT ze dne 2.5.1978 frankovaný známkami v hodnotě 675 Kurus

Podél hranice mezi řeckou a tureckou částí ostrova bylo vytvořeno nárazníkové pásmo spravované jednotkami UNFICYP.

Dekorativní filatelistické FDC „KTFD“ z roku 1981 doplněné razítkem rakouských jednotek (AUSCON/UNFICYP). Frankováno známkou KTFD (20 tur.lir) a rakouskou známkou (4Sh), která je znehodnocena razítkem „UNFICYP-AUSCON 1501“

V roce 1983 byl KTFD přetvořen v tureckou republiku Severní Kypr (Kuzey Kıbrıs Türk Cumhuriyeti = Severokyperská turecká republika). Ta je uznávaná pouze Tureckem. Vydává vlastní známky s texty v turečtině a zdá se, že i poštovní provoz je realizován přes Turecko. Dle informací pana Polanského, který sbírá poštovní doklady z celého světa, se mu dopis odeslaný v roce 1994 na Kypr, adresovaný do severní části vrátil jako nedoručitelný. Až teprve další dopis zaslaný do Turecka na General Post Office v Ankaře byl doručen na Severní Kypr. Zpět byl sběrateli dopis odeslán ze Severní Nikósie, což je turecká část bývalého společného hlavního města, kterou Turci nazývají Lefkoşa. Zároveň dostal propagační materiály a tuto pohlednici.

V 80. letech vyrobili Turci propagační obří obraz vlajky Severního Kypru (425 x 250m). Ta je doplněna tureckým znakem a Atatürkovým sloganem „Jak šťastný je ten, kdo se nazývá Turkem“ . Původně byl obraz vytvořen z kamenů, později přemalovaný barvou. Je umístěn na hoře Pentadaktylos, konkrétně na jejím jižním svahu tak, aby byl zřetelně vidět v řecké části. V noci je výtvor uměle osvětlen. Je vidět i z oběžné dráhy.

R dopis větších rozměrů z poštovní služby v Severní Nikósii do ČR frankovaný známkami 12.400 tureckých Lir

 

Změny, které nastaly v rozložení obyvatelstva po vojenské anexi Turecka v Severním Kypru, dokumentuje následující obrázek.

Mapa etnického rozložení na Kypru. Převzato z mondediplo.com.

Přesto, že v jižní části žije skoro výlučně obyvatelstvo řecké národnosti, tak oficiální známky Kypru, platné nyní jen v jižní části, mají stále název země uveden trojjazyčně.

R Dopis z GPO v Nicosii větších rozměrů odeslaný 20.4.1992 do okresu Uherské Hradiště do Slovenské federativní republiky. Panu Polanskému nakonec dorazil.

Naproti tomu známky v separatistickém Severním Kypru mají text jen turecky.

Dopis z města Gazimağusa (Famagusta) v severní části Kypru, zaslaný do Bosny a Hercegoviny 12.3.2001. Frankováno známkami Severního Kypru Mi# 503-4 v celkové hodnotě už 300.000 tureckých Lir

 

Dne 1.5.2004 se Kypr připojil k Evropské unii (podobně jako ČR a SR). Právní předpisy EU jsou ale na Severním Kypru pozastaveny až do konečného vyřešení kyperského problému. V dubnu 2003 zmírnil Severní Kypr jednostranně omezení na hranicích a umožnil Kypřanům, aby mohli poprvé za 30 let projít volně do druhé části země.

Dne 1.1. 2008 přijal Kypr Euro, ale to de facto platí jen v řecké části a na britském území. V roce 2011 byla pod ostrovem objevena větší ložiska zemního plynu a vznikl tak další svár mezi znepřátelenými stranami, komu bohatství z něj připadne. Sever a jih obnovily v roce 2015 jednání o sjednocení, které skončilo v roce 2017 nezdarem, také díky neochotě turecké strany odsunout turecké jednotky z ostrova. OSN zastoupená svým generálním tajemníkem plánuje další konferenci.

Současný stav v roce 2020. Mapka z Wikipedie

 

Kypr patří mezi bohaté země. V žebříčku seznamu zemí v HDP/obyvatele předstihuje Česko i Slovensko. Jižní část má podporu Řecka i EU a severní zase nedalekého Turecka. Situace na ostrově je relativně klidná a nebezpečné oblasti kontrolují mezinárodní sbory. Je nastolen jakýsi status quo a současná situace zřejmě vyhovuje oběma stranám, takže nemají významnou motivaci pro sjednocení země. Jedině snad vstup Turecka do EU. Přístupová jednání byla zahájená v roce 2005, ale další postup je vázán na vyřešení situace na turecké části Kypru. Aktuální otázkou však je i to, zda současné vedení Turecka má zájem o členství v současné Unii. A naopak.

.


Vývojové etapy a místní vydání:

 



ALBOVÉ LISTY:

 


Ukázku krásně zpracovaného vývoje těchto ZZ poskytl pan Ludvík Mondschein.

.

 

Zdroje: Wikipedie, výše uvedené odkazy, katalog Michel Europa band 4 – Sudosteuropa, katalog Stanley Gibbons Commonwealth & British Empire Stamps 1840-1970, články na britském webu cyprus-mail.com, prezentace slovenského Personálného úradu, turecký článek The Role and Effectiveness of United Nations Peacekeeping Mission in the Cyprus Island, archív pánů Mondscheina a Polanského, článek o Severním Kypru z webu idnes.cz, článek Cyprus postal services, článek A Stamp Day, aukční servery, archív autora, internet a další …


Publikováno pro nezávislý CZ/SK blog - www.znamkovezeme.cz
Přebírání obsahu jen s písemným souhlasem autora příspěvku !
--- kontakt na admistrátora blogu ---

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *