INTERNATIONAL STAMP EXHIBITION
LONDON 2022

(aktualizováno – červen 2022)

Původně měla tato světová výstava proběhnout v květnu 2020, ovšem z důvodu epidemie Covidu byla výstava přesunuta na toto datum. I přes uvedené problémy se nakonec této prestižní světové výstavy (Velká Británie jako první známková země světa je přece jen kolébkou filatelie) zúčastnili vystavovatelé ze 71 zemí celého světa, což pokládám za mimořádný úspěch. Bližší informace jsou na stránkách london2022.co

Výstava byla instalovaná v budově Business Design Centre poblíž centra Londýna.

Zakladatelem tohoto významného obchodního centra byl Sam Morris žijící v letech 1917-1991. Ve vstupní hale má svoji pamětní bustu.

Tato budova ovšem tak velkou výstavu včetně stánků obchodníků nepojala, takže výstava byla rozdělena na dvě části.
Ve dnech 19. až 22. února proběhly výstavní třídy: poštovní historie, celiny, astrofilatelie, otevřená třída, fiskální filatelie, moderní filatelie, pohlednice a třída mládeže.
Ve dnech 23. až 26. února proběhly zbývající třídy tradiční filatelie, aerofilatelie, námětová třída a také třída šampiónů. V hlavní hale byly stánky obchodníků a v bočním křídle haly a v galerii byly instalované exponáty.

K vlastní výstavě. Fakt, že se zde sešla skutečná světová vystavovatelská elita, dokládá i 85 udělených Velkých zlatých medailí! Ostatně jména jako Hackmey či Eubanks hovoří za vše… Co nás, ale může potěšit nejvíce, tak velký úspěch českých vystavovatelů, kteří získali v devítičlenném zastoupení celkem 1 velkou zlatou medaili, 3 zlaté medaile, 3 velké pozlacené medaile a 2 pozlacené medaile. Vzhledem k tomu, jak jsem již napsal v úvodu, že jde o velmi prestižní světovou výstavu, jde též i o mimořádný vystavovatelský úspěch českých vystavovatelů. Zde jsou výsledky:

Třída poštovní historie

Miloš Červinka : “Development of postal services in Děčín region”
– 86 bodů (Velká pozlacená medaile)
Lubor Kunc : “Austro-Hungarian Field Post 1914-1918”
– 80 bodů (Pozlacená medaile)
Vít Vaníček : “Postal History of Czech Lands (from the beginning until 1867)”
– 97 bodů (Velká zlatá medaile)

Třída tradiční filatelie

Tomáš Amler : “1927 4th Postage Due Provisional issue (Chainbreaker) 50/150h”
– 87 bodů (Velká pozlacená medaile)
Miloš Hauptman : “Czechoslovakia 1950-1961: Multi stamp Flat Plate Printing form Steel Engraving”
– 93 bodů (Zlatá medaile)
Jaromír Petřík : “Afghánistán 1871-1900”
– 90 bodů (Zlatá medaile)
Václav Šraut : “Albania 1913-1945”
– 81 bodů (Pozlacená medaile)
Petr Tuček : “Siam – The Provisional Att Surcharges 1889-1899 on Second Issue and its Study”
– 90 bodů (Zlatá medaile)

Otevřená třída

Jiří Kraus : “Finding Antarctica – The Finding More Of It”
– 85 bodů (Velká pozlacená medaile)

Z českých vystavovatelů samozřejmě musím na prvním místě vyzdvihnout Velkou zlatou medaili Víta Vaníčka, který ve třídě Poštovní historie získal 97 bodů !!! Více bodů nezískal žádný jiný vystavovatel! Tento perfektně zpracovaný exponát obsahující mimo jiné dopisy většiny našich panovníků od 16. století zaslouží absolutorium a nevím, co bych k němu více dodal.
Vynikající exponát od Miloše Hauptmana byl nabitý unikátními návrhy, zkušebními tisky v různých fázích tisku, varianty tiskových vad, odchylek, typů, svým oceněním dokládá, že na nejvyšší ocenění mohou pomýšlet i vystavovatelé, kteří vystavují relativně novodobé materiály.

Vzhledem k tomu, že se v mém případě vystavovatele exponátu Afghánistán 1871 – 1900 jedná o můj největší vystavovatelský úspěch, dovolím si exponát popsat a zdokumentovat v tomto mém článku.

Na prvních čtyřech rámech jsou nejstarší poštovní známky tzv. „tygřích hlav“ z let 1871 až 1878, na pátém a části šestého rámu jsou ručně tištěné známky z let 1880 až 1890 (období, kdy v Afghánistánu nebyla žádná tiskárna). Všechny tyto známky mají jako název státu uvedeno „Království Kábul.“ Na šestém rámu nahoře na třetím listě je viditelná největší dochovaná afghánská rarita – unikátní tiskový arch s 19 známkami. Tyto tiskové archy se tiskly většinou na archy po 12 – 16 známkách, dva archy se dochovaly s 18 známkami a pouze jediný s 19 známkami. Tento arch je podrobně zdokumentovaný v literatuře. Svojí unikátností je vzácnější než kompletní arch Modrého Merkura se 100 známkami, protože tyto archy se dochovaly dva a navíc se jednalo o novinové známky, kdežto uvedený afghánský arch s 19 známkami je s výplatními známkami. Na části šestého rámu až po osmý rám jsou obdélníkové známky z let 1891 – 1900 s nápisem „Afghánistán.“

Národním komisařem za Českou republiku byl jmenovaný Jiří Sedlák, který současně plnil i funkci jurymana. V roli jurymana-pozorovatele na výstavě působil Jiří Černý, který v Londýně úspěšně složil zkoušky a na příštích světových výstavách bude zastupovat českou filatelii. O tom, jak náročná je tato funkce jsem se sám přesvědčil, kdy jak Jiří Sedlák, tak Jiří Černý byli po celou dobu výstavy v jednom kole a příležitost si s nimi promluvit, nastala prakticky až poslední den po vyhlášení výsledků výstavy. Že jsou to funkce velmi zodpovědné a často nevděčné se dá doložit výsledky bodování exponátů, kdy jurymané často musí čelit otázkám vystavovatelů nespokojených s udělenými body. Národní komisař zase zodpovídá za hladký převoz a předání exponátů v mnohamilionových hodnotách.

Co se týká slovenských vystavovatelů, též si vedli velmi dobře.
Třída tradiční filatelie

Pavol Lazar : “Československo 1918-1939”
– 90 bodů (Zlatá medaile)

Třída poštovní historie filatelie

Petr Csicsay : “Poštovní historie Uherského království 1900-1918“
– 85 bodů (Velká pozlacená medaile)

Třída literatura

Ondrej Foldes & Stanislav Havlíček : „Monografie O poštách na Slovensku v letech 1939 až 1945“
– 88 bodů (Velká pozlacená medaile)
Július Molnár : “Francie, země svobody, rovnosti, bratrství na analogových pohlednicích (Cartes Maximum-Cm)”
– 73 bodů (Stříbrná medaile)

Vzhledem k tomu, že bylo uděleno celkem 85 velkých zlatých medailí, jejichž seznam je na internetových stránkách, uvedu jen výběr, který zaujal mne osobně:

Poštovní historie

Vittorio Morani / Itálie : “Toskánsko 1836 do UPU: dopisní pošta do a z Toskánska: trasy, sazby a poplatky”
– 97 bodů
Angelo Teruzzi / Itálie : “Poštovní styky mezi královstvím Sardinie / Itálie a Rakouským císařstvím 1844-1875”
– 97 bodů
Chris King / Spojené království : “Historie ve městě Lübeck před rokem 1868”
– 97 bodů

Tradiční filatelie

Pablo Reim / Argentina : “Corrientes 1856-1880”
– 96 bodů. Za sebe podotýkám, že jako sběratele známkových zemí mne tento exponát zaujal snad nejvíce ze všech, protože jsem netušil, jak vzácné materiály se dochovaly ze známkové země Corrientes, i když zpracováním tento exponát nedosahoval úrovně například našich vystavovatelů Víta Vaníčka a Miloše Hauptmana.
Joseph Hackmey / Spojené království : “Známky Victorie (Half-lenghts)”
– 97 bodů
Joseph Hackmey / Spojené království : “Trojúhelníky Mysu Dobré naděje”
– 97 bodů. J. Hackmey je velmi známý vystavovatel, který tento exponát vystavoval i na Světové výstavě v Praze.
Jussi Murtosaari / Finsko : “Finský státní znak, typ 1875”
– 96 bodů
David McLaughlin / Kanada : “Vydání Maple Leaf Kanady 1897-1898”
– 97 bodů
Lars Jorgensen / Belgie: “Zuid Afrikaansche Republiek – Transvaal 1869-1885”
– 95 bodů. Exponát, který se mi velmi líbil.
Jan-Olof Ljungh / Švédsko : “První známky Německé říše známky Orlí štít a známky 10 a 30 grošů 1872-1875”
– 97 bodů
Alí Ozbek / Turecko : “Dulozské známky Osmanské říše 1865-1882”
– 96 bodů. Tento exponát mne též velice zaujal vzhledem k tomu, že emisí Duloz se úspěšně zabývá náš vystavovatel Radek Černý.
Simon Beresford-Wylie / Spojené království : “Velká Británie: Vývoj a používání prvních poštovních známek na světě (1840-1841)”
– 97 bodů. Exponát, který mne zaujal mimořádně vzácnými materiály prvních známek Velké Británie.
Gordon Eubanks / Spojené státy americké : “První federálně vydané poštovní známky USA”
– 96 bodů. Gordon Eubans je též jedním z nejznámějších světových vystavovatelů s ojedinělými unikátními materiály.

Třída Aerofilatelie

Dmitrij Frenkel / Ukrajina : “Mezinárodní letecká pošta v Ruské říši, RSFSR a SSSR v letech 1870-1940”
– 96 bodů

Třída celin

Hans van Dooremalen / Nizozemí : “USA poštovní celiny 1873-1913”
– 95 bodů

Ve třídě filatelistické literatury bylo přihlášeno celkově 336 exponátů, ve všech výstavních filatelistických třídách 588 exponátů.

Ještě si dovolím připomenout exponát Robina Cassella z Velké Británie: „Mulreadyho karikatury a obrázkové obálky“ ve třídě Tradiční filatelie, který získal 92 bodů a zlatou medaili.

Světovou výstavu LONDON 2022 navštívili i zástupci českých sběratelů známkových zemí organizace GEOPHILA v čele s jejím místopředsedou Karlem Bičovským a členy Jiřím Laštovkou a Karlem Veselým. Vzhledem k tomu, že jsem též členem organizace GEOPHILA, která letos oslaví Kristova léta úspěšné činnosti, kdy během zlaté éry vyšly fenomenální atlasy známkových zemí světa od Ing. Marka, strávili jsme společnou prohlídkou celé dopoledne a rád jsem svým kolegům odprezentoval svůj exponát Afghánistánu. Velmi jsme obdivovali exponát Pablo Reima z Argentiny: Corrientes 1856-1880, (96 bodů). Uvádím fotografii jednoho z rámů s unikátními archy a vícebloky, o kterých jsme nikdo z nás neměli tušení, že se takové materiály vůbec dochovaly.

Vkusné medaile byly provedené s reliéfem královny Viktorie dle známkového obrazu první známky světa tzv. „Penny black“.

Co se týká výstavy, tak zážitků zde bylo velmi mnoho. Ať již filatelistických, tak z prohlídky Londýna.

My jsme ovšem měli docela dramatické zážitky s leteckou dopravou. V pátek 18. února řádil orkán Eunice, z Prahy jsme odlétali s 1,5 hodinovým zpožděním, kdy jsme se navíc dozvěděli, že kvůli vichřici bylo v Londýně zrušeno na 80 letů. Nakonec jsme odstartovali, a když jsme se blížili k Velké Británii, zesilovaly turbulence, letadlo silně vibrovalo, naklánělo se a jakmile jsme se přiblížili k přistání, pilot prohlásil, že z důvodu silné vichřice nemůže přistát a musí opakovat přistávací manévr. Znovu jsme obletěli Londýn, přičemž řada cestujících musela použít sáčky pro zvláštní účely, a když pilot přistával napodruhé, letadlo bylo těsně nad letištní plochou tak nakloněno, kdy jsem měl obavy, že zachytí křídlem o přistávací dráhu. Jaké jsou následky takového kontaktu křídla letadla s přistávací dráhou, jsem věděl z televizního seriálu o leteckých neštěstích a moc dobře mi nebylo. Jenže pilot těsně před dosednutím na přistávací dráhu srovnal letadlo tak dokonale, že přistál zcela hladce a plynule, za což sklidil opravdu upřímný potlesk a ovace.

Další dobrodružství jsme zažili 27. února, v den odletu, kdy mi ve 2 hodiny v noci pípnul telefon, že společnost British Airways zrušila náš let a náhradní lety byly až v následujících dnech. Nakonec to dopadlo tak, že naše skupina letěla se společností Easy Jet z letiště Gatwick vzdáleného přes 50 km s odletem po 18.00 hodině. Skutečně jsme oddechli, až jsme seděli v letadle a bez problémů přistáli v Praze „pouze“ s půldenním zpožděním.

Fotografie z výstavy i z Londýna

Jaromír Petřík

Publikováno pro nezávislý CZ/SK blog - www.znamkovezeme.cz
  Přebírání obsahu jen s písemným souhlasem autora příspěvku !
--- Admin blogu ---