THE FIRST ARTICLE ABOUT BUKHARA STAMPS FROM 1924

(aktualizováno – květen 2024)

Díky vstřícné pomoci pana Mirského se mi podařilo získat sken úplně prvního článku o poštovních známkách v Buchaře. Vyšel už před 93 lety v časopise Sovětský filatelista číslo 18.

Toto číslo se smuteční známkou vyšlo v únoru roku 1924, krátce po smrti tehdejšího vůdce V.I. Lenina v lednu téhož roku.

Nás však nejvíce zajímá strana 8, kde je první známá zmínka o vydání bucharských známek.

Pokusil jsem se o (místy více) volný překlad tohoto zajímavého článku do češtiny  :

Nové známky z Buchary.

Pro účely zajištění (poštovní) služby mezi Bucharskými vilájety v místech, kde není stálý úřad SSSR, zorganizovala Buchara tak zvanou koňskou poštovní službu a pro tento účel uvedla do oběhu vlastní poštovní známky. Tyto známky byly vytištěny litograficky v tiskárně bucharského GOSZNAK-u, a to v následujícím množství:

Mezi těmito známkami se nachází i jisté množství zmetků. Všechny známky jsou perforované, avšak na okraji tiskového listu jsou bez perforace. Jsou vytištěny bledými barvami na nekvalitním papíře a bez lepu. Znehodnocení [Cancellation] všech tří známek se provádí gumovým oválným poštovním razítkem s nadpisy iniciál Bucharské republiky – v místním jazyce a také textem Bucharská koňská poštovní stanice – v ruštině. Nominály jsou uváděny ve zlatých rublech. Celkem se předpokládá vydání známek v hodnotě 2.235.276 rublů. Zatím tiskárnu opustily a byly uvedeny do oběhu pouze známky s nominály 1, 3, a 5 rublů (viz obrázek). Dle informací, které máme, budou další známky vytištěny a uvedeny do oběhu postupně, podle potřeby. Zprávu o nich zveřejníme následně v sekci novinek v našem časopise poté, co spatří světlo světa a dorazí do redakce. Uvedené známky mají poštovní použití výlučně pro bucharské území. Pro frankování zahraničních zásilek, konkrétně v případě do SSSR, nejsou akceptovány. S ohledem na zatím krátkou dobu, po kterou jsou známky v oběhu, byla jen malá příležitost odhalit chyby. S výjimkou známky 3 rubly, kde chybí poslední písmeno “a” ve slově známka ( “Почтовая марка” ).

A. Sudakevič

Komentáře:

1. Nově se dozvídáme informace o velikosti tiskového archu. Tento údaj jsem se jinde na internetu dosud nedočetl. Pro 1-rublovou známku bylo tedy rozložení 12×12. Pro 3-rublovou a 5-rublovou 10×15 nebo 15×10. Známky obou vyšších nominálů jsou větší než je známka jednorublová. V obou rozměrech zhruba o 4%. Takže se pravděpodobně tiskly na listech jiných rozměrů.

2. Jak plyne z článku, bylo uvedené množství známek pouze plánované a skutečně vytištěných známek bylo málo. Ovšem i kdyby se od každého nominálu vytiskl jen pár tiskových listů se 144-150 známkami, proč je zachovaných známek tak málo ? To už se asi nedozvíme. V článku je znatelně zmíněno odmítání známek ze strany Sovětského svazu. Mohu jen spekulovat, že pravděpodobně po skončení Bucharské sovětské republiky v září 1924 došlo k úřednímu zničení nevyužitých známek.

3. Zajímavou se jeví zmínka o výskytu zmetků. Zřejmě jich nebylo málo. Přitom vzorem grafického provedení známek byly bucharské kolky tištěné v úplně jiné kvalitě. Pravděpodobně, na rozdíl od místních známek, byly kolky produkovány sovětským Ruskem. Protože však bucharský kolek [revenue], který by byl vzorem poštovní známky 1rubl, neznáme, domnívají se někteří filatelisté, že existoval také kolek [revenue] s nominálem 1 rubl, a dokonce byla nakreslena jeho možná podoba (autorem je V. N. Ustinovský).

4. Když vynásobíme plánovaný počet známek jejich nominály, vyjde nám 2.160.276 rublů. Je to přesně o 75.000 méně, než je uvedeno v článku. Zřejmě se jedná o numerickou chybu.

5. Provedení známek, které byly tehdy zaslány do redakce, asi opravdu nebylo příliš kvalitní, protože při sazbě časopisu se díky tomu nejen podařilo přehodit pořadí na 1rubl – 5rublů – 3rubly, ale navíc i známku 1rubl otočit vzhůru nohama. Kliknutím na dolní obrázek si zobrazíte trochu větší detaily.

6. Rozhodně nejzajímavější je pro mne datum publikování článku v únorovém čísle. Podle údajů uváděných na ruské Wikipedii došlo k vydání známek později, v období srpen – září 1924. Tento údaj nalezneme například i v textu na nádherném exempláři bucharských známek z loňské aukce Cherrystone. V té porevoluční době určitě nějaký čas trvalo, než informace a známky dorazily ze střední Asie poštou do Moskvy. A to již předtím musely nějaký čas existovat (a také se používat) v textu zmíněná speciální oválná poštovní razítka koňské poštovní stanice. Navíc redakční uzávěrka měsíčníku bývala i s několikatýdenním předstihem. Z toho usuzuji, že k vydání bucharských známek došlo mnohem dříve – už v roce 1923. Což je i v dobré shodě s textem v posledním (anglickém) vydání FAZZ v roce 1987.

Při pročítání monografie o ruských poštách v zahraničí – “Stamps of the Russian Empire used abroad” z roku 1958  jsem nalezl další potvrzení, že Bucharské známky platily již v roce 1923.

Nepíše se zde o konkrétně o konci roku 1923, takže tento text (od Tchilinghiriana) nebyl zdrojem pro autory FAZZ. Škoda, že se pánů Hlinky a Muchy už dnes nezeptáme, odkud čerpali tyto cenné údaje …

Závěrem:

I po téměř sto letech je pro mne první článek o bucharských známkách stále zdrojem cenných informací, námětem k dalšímu zamyšlení a také impulzem pro další hledání. Doufám, že zaujal i vás.

Zdroje: archív Rossica, Wikipedie, aukce Cherrystone, exponát pana Mramornova, časopis Filatelija, fotoarchív autora, internet a další …

Publikováno pro nezávislý CZ/SK blog - www.znamkovezeme.cz
  Přebírání obsahu jen s písemným souhlasem autora příspěvku !
--- Admin blogu ---