Sběratel 2020 a Praha

Letošní „podzimní“ Sběratel byl naplánován v termínu 11. až 12. září 2020. Opět jsme vyrazili na extra prodloužený víkend a těšili jsme se na naše první filatelistické akce. Počasí mělo být letní, tak jsme naplánovali i menší výlety v hlavním městě.

Pohled z Oblaca baru na žižkovském vysílači

Nejprve jsme se vydali ve čtvrtek na sběratelskou burzu do KD Barikádníků. Na místo jsme přišli hned po otevření. Všichni jsme byli v rouškách. Byly dost znát následky současné situace. Zpočátku zde bylo poloprázdno, naštěstí se v průběhu dopoledne sál trochu zaplnil. Když jsme okolo poledne po asi 2 hodinách odcházeli, tak zaplněnost byla cca 30%.

Sál KD Barikádníků ve čtvrtek 10. září v poledne

Vystavovali zde asi jen místní prodejci. Přiznali, že ve středu byla návštěvnost katastrofální. I tak jsem si doplnil pár položek do alba a bylo to v klidu a bez tlačenice.

Na pátečního Sběratele jsme se vypravili pro jistotu asi hodinu a půl po otevření. Fronty byly akorát na 0,-Eur bankovky, ale vstup do hal byl bez čekání. Všichni opět v rouškách. V hlavní budově jsem si prohrábl několik krabic s doklady a doplnil si pár levných celistvostí od ochotných holandských prodejců. Pak jsme se vydali do haly č. 1, která byla rozdělena do 4 sektorů a byla tak využita celá její délka. Stánky měly větší rozestupy a také návštěvníků bylo méně. Což bylo fajn i z důvodů zdravotní bezpečnosti.

Hala 1

Přímo u vchodu byl stánek s novými (i staršími) katalogy Michel. Protože sbírám i švýcarské mezinárodní organizace, tak jsem se vydal odhalit novinky. Díky tomu jsem zjistil, že vydavatelé rozdělili stávající katalog pro střední Evropu na dva díly, což bude další výdaj navíc. Za posleních pár let (od roku 2012) bohužel žádné nové známky pro mezinárodní organizace se sídlem ve Švýcarsku nevyšly, samozřejmě mimo úřadovnu OSN. Překvapilo mne, že editoři zařadili známku ke 100. výročí Mezinárodního úřadu práce (vydanou 2019) mezi běžné výplatní (Mi# 2613), a ne do sekce organizací. Pravděpodobně kvůli absenci textu B.I.T.. Když jsem to chtěl probrat s česky hovořícím prodejcem, tak mne „potěšil“ sdělením, že známkám vůbec nerozumí. Další připravené dotazy radši zašlu mailem.

Stánek Michel

V sektoru B jsem byl mile překvapen na stánku UNITED NATIONS POSTAL ADMINISTRATION. Vyšly totiž nové známky z mé oblíbené série „vlajky“. Takže série vycházející už 40 let čítá aktuálně 228 známek.

Stánek prodejců známek OSN
Nové známky OSN ze série „Flags“

V sektoru C byli hlavně prodejci pohledů a koupil jsem tam pro zajímavost dvě 100 let staré pohlednice z dob počátků naší Zakarpatské Ukrajiny se známkami Hradčan, ale ještě s maďarskými razítky .

V posledním sektoru se nacházely stánky České pošty s trpělivými prodejci (“ … a to razítko Sběratel mi dejte semhle dopředu a Trabanta na druhou stranu … „). Okolo 14. hodiny zcela bez front.

Stánky České pošty v pátek okolo 14.hod.

 

Úplně na konci dlouhé haly byla instalována 2. mezinárodní česko – německé výstava Praga Piccola. Výstavní rámy byly rozmístěny ve třech řadách. Na konci haly bylo místa opravdu dost, a tak je škoda, že třetí řada byla namáčknutá ke stěně haly, a proto někteří návštěvníci exponáty na této lokaci neviděli, protože je u zdi nečekali. Více světla by bylo určitě fajn, ale to je asi u nás marné přání. Co se týče exponátů, tak jsem měl radost, že jsem viděl světové exponáty Jaromíra Petříka (Afghánistán 1871-1900) a Jiřího Krause (První švédská antarktická expedice 1907-9) . Navíc tam oba měli nové úžasné exponáty. Pan Petřík vystavoval Mauritius 1847 – 1859 a Jirka Kraus 1-rámový exponát Dr. Václav Vojtěch – první Čech v Antarktidě. Dále se mi líbily coby sběrateli známkových zemí dva exponáty pana Jaroslava Benkovského, které byly věnovány portugalským koloniím ve 20. století. Fotil jsem mobilem z ruky, tak omluvte zhoršenou kvalitu reprodukce.

Exponát Jiřího Krause
Exponát Jiřího Krause
Exponát Jaromíra Petříka
Exponát Jaromíra Petříka
Exponát Jaroslava Benkovského

Jedním slovem Paráda ! Kdo umí, ten umí ( jak je vidět ) a my ostatní se díky tomu můžeme pokochat.

V prostorách bufetu u vstupu jsme se také setkali s vedením Polární sekce. Proběhla pohodová diskuze, výměna materiálů a spolu jsme se ještě prošli po výstavišti. Předběžně jsme také naplánovali podzimní setkání Polární sekce v listopadu.

Veletrh Sběratel nabízí každoročně svým návštěvníkům službu poradenství znalců. Před nějakou dobou jsem získal 100 let staré známky ČSR (série Lvíček) a jak známo, u přetisků je to s originalitou vždy nejisté. Místnost expertů jsem po chvíli hledání našel u východu k hale č. 1.

Místnost expertů

Zrovna z ní vycházel smutný pán, kterého znalci vyprovázeli s úsměvem na rtech a s tím, že to, co jim předložil, nemá valnou cenu. Mírný stres. V hlavě mi strašilo: „Co když ses nechal napálit a teď budeš terčem posměchu a ještě ti na známky dají razítko FALZUM ?“ . Ale kamarád Roman mě nakonec ukecal, ať tam přece jenom zajdu. Oba přítomní pánové se na známky podívali a uznali je za autentické a také schválili, že má pořizovací cena byla dobrá. Takže radost !

Večer jsme využili rozsáhlé nabídky služeb restaurací, protože letní počasí k takovým zastávkám přímo vybízelo. Po hororové návštěvě putyky U Krále Brabantského, kde jsme si nepochutnali a nepochopili systém „zaokrouhlení“ účtenky o stokorunu nahoru, jsme rádi zakotvili na Vinohradech a probrali zážitky u dobrého Kozla.

Letní večerní pohoda v kozlovně Tylák.

V sobotu jsme se nenechali vykolejit vykolejenou tramvají na Újezdě a prošli jsme se po nábřeží i Malé Straně a po cestě si užili nádherné prostředí i výhled z barokní Vrtbovské zahrady.

Původně jsme měli v plánu zajet v sobotu odpoledne znovu do Letňan. Každý rok tam probíhalo podzimní setkání spolku Geophila. Letos bylo kvůli koronaviru jarní setkání (spolu s veletrhem) zrušeno, a tak jsme se na akci, na kterou v poslední době chodí dvakrát až třikrát více členů než na jiná setkání spolku Geophila během roku, těšili ještě více. Obzvláště, když mi v srpnu vedení mailem potvrdilo, že „sběratelské“ setkání plánují. Marně jsem koukal denně na stránky spolku i komerčního e-shopu, které sice byly aktualizované novými nabídkami, ale o setkání tam nepadlo nic. Ani zda bude, či nikoliv. Přidat jeden řádek na internet není přece problém. Byla to škoda; míst, kde jsme se mohli sejít, je v Praze více než kdekoli jinde. Protože nevidím snahu vedení o komunikaci s členskou základnou a spolek hibernuje, neměli bychom dále vybírat členské poplatky.

V závěru bych rád poděkoval všem, kteří se nezalekli a sběratelům připravili krásné září v Praze, byť v přísnějším režimu a s méně prodejci.


Publikováno pro nezávislý CZ/SK blog - www.znamkovezeme.cz
Přebírání obsahu jen s písemným souhlasem autora příspěvku !
--- kontakt na admistrátora blogu ---

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *