Země Františka Josefa

FRANZ JOSEF LAND

(doplněno – listopad 2020)

Mapa souostroví – převzato z Wikipedie

franz-josef-land.info

Souostroví Země Františka Josefa bylo objeveno v roce 1873 během rakousko-uherské expedice k severnímu pólu. Ta se uskutečnila v letech 1872 až 74 díky významné finanční podpoře hraběte Wilczeka (potomka moravsko-slezského šlechtického rodu Vlčkových). Výpravu vedli Němec Carl Weyprecht z Hesenska a Rakušan Julius Payer, který se narodil v lázních Šanov.

Julius Payer – v ateliéru

Dnes je Šanov součástí Teplic. Po Payerovi je pojmenován jeden z ostrovů. V souostroví také nalezneme Teplický záliv a Šanovský ostrov (Schönau Insel – malý ostrůvek severozápadně od ostrova Koldewey).

Poloha ostrůvku Schönau (Šanov) – Mapy.cz

Expedice se zúčastnili i další rodáci z naší země (tehdy v Rakousku – Uhersku) – Gustav Brosch z Chomutova, Eduard Orel, Ota Kříž a Josef Pospíšil.
Po návratu vydal Payer v roce 1876 zajímavý bohatě ilustrovaný (dle Payerových kreseb) cestopis nazvaný Die Österreichisch-Ungarische Nordpol Expedition in den Jahren 1872-1874. Kniha byla digitalizována a za 1€ ji lze koupit na Google Books. Z knihy přebírám jeden obrázek.

Po publikování své knihy se Payer začal věnovat osobnímu životu a studiu malířství, k němuž měl nadání. Jeho nejznámější obraz z roku 1892 inspirovaný zážitky z polární výpravy se jmenuje “Nie zurück!” a je vystaven v Heeresgeschichtliches Museum ve Vídni.

Julius Johannes Ludovicus von Payer – Nie zurück!

 

Upřednostňujete-li raději informace o výpravě v češtině, tak máte několik možností:

1. V antikvariátu. Ještě za Československa vyšla v roce 1969 v nakladatelství Odeon kniha Julius Payer: V ledovém zajetí. Do češtiny přeložil Jaroslav Hošek

2. V knihkupectví. V nakladatelství Dauphin vyšla (opět v překladu J. Hoška) v roce 2019 kniha Julius Payer – Expedice na Severní pól. Dá se stále koupit (11/2020), buďto vázaná nebo brožovaná.
3. ON-LINE. Během hledání informací o Zemi Františka Josefa jsem navštívil vynikající stránky empepa.net. Kromě podrobného popisu výpravy na nich najdete výborný popis Země F.J. z pohledu několika vědních oborů bohatě obrazově doplněný. Dočtete se i o předchozí německé výpravě, o životech odvážných lidí, bez nichž by se výprava neuskutečnila a o dalších událostech po návratu expedice. Jednotlivé kapitoly článku “Země Františka Josefa.” vznikaly postupně, a proto uvádím všechny odkazy:

I. část II.část III. část
IV. část V. část VI. část
VII. část VIII. část

V sekci ARKTIDA najdete na webu empepa.net i další podrobné články o objevování severních polárních oblastí.

Pozn.1 Až v roce 1930 bylo zveřejněno, že podle starých norských rejdařských záznamů přistál už v roce 1865 na tehdy neznámém ostrově, který zřejmě patřil k Zemi Františka Josefa, norský kapitán Rennbeck z Hammerfestu. Informaci nikde mezinárodně nepublikoval.

Pozn.2
Pěkně zpracovaný životopis Julia Payera najdete v sekci OSOBNOST na stránkách horolezeckaabeceda.cz.

 


Friedelovo vydání

Z této první výpravy není známa korespondence. Po jejím návratu však vyrobil v roce 1874 rakouský podnikavec Sigmund Friedel 4 “známky” s motivem expedice a textem “FRANZ JOSEPH LAND” .


Friedelovy výrobky vyšly v několika vydáních a portrétní známky jsou známy i v provedení stříhaném.

Občas lze zahlédnout i Friedelovy vícebarevnoé trojúhelníkové embosované nálepky, opět s textem “CAP BUDAPEST” a “CAP WIEN” .


Jacksonova – Harmsworthova výprava

V letech 1894 – 97 se uskutečnila Jacksonova – Harmsworthova expedice na lodi S. Y. Windward do Země Františka Josefa.

S. Y. Windward

Výpravu vedl britský polární badatel Frederick G. Jackson a financoval ji A. Harmsworth (majitel Daily Mail a Daily Mirror). Mapu trasy najdete na Wikimedii. Výprava se zapsala do dějin, když 17. června 1896 náhodně záchránila zbytek výpravy norského polárníka Nansena, který byl tou dobou nezvěstný. Nansen byl od roku 1893 na expedici k severnímu pólu se slavnou lodí Fram, která však na necelé tři roky uvízla v ledu.

Pro potřeby korespondence členů J-H expedice bylo vyhotoveno 100 nálepek s motivem lodě Windward a s textem “S Y WINDWARD / FRANZ-JOSEF LAND 1894” . Obálky s těmito známkami se zachovaly pouze tři. Jedna se prodala na aukci Cherrystone v roce 2014 (2.900 USD), druhá na aukci Spink v červenci 2011 (3.750 USD) a třetí na aukci Gartner (Lot 4512) v únoru 2012 (vyvolávací cena 2.500 Eur).

Aukce Gartner
Aukce Cherrystone
Aukce Spink

Velmi vzácný je i následující fragment obálky s kompletní známkou a pouze částečným textem “FRANZ JOSEF LAND.

.


 

Transpolárni let Zeppelin, Archangelsk – Friedrichshafen, 1931

Sovětská pošta vydala 18. července 1931 čtyři letecké známky s průsvitkou (Mi# 402 – 05). Nejprve v provedení stříhaném a o 6 dní později v provedení se dvěma variantami zoubkování.

Známky měly být použity pro frankování dokladů na ledoborci Malygin na Hookerově ostrově v Zemi Františka Josefa v létě téhož roku. Leteckou přepravu zajišťovala vzducholoď Graf Zeppelin. Další informace naleznete na stránkách airships.net.

obalka_Malygin_Zeppelin_1931obalka_Malygin_Zeppelin_1931_Kor


 

Expedice Země Frant. Josefa – Archangelsk, 1932

Dne 26.dubna 1932 vydala sovětská pošta dvě letecké známky s průsvitkou (Mi# 410 – 11) v rámci propagace 2. mezinárodního polárního roku. Zoubkování 121/2.

Červená známka 50 kop. je známa ještě i se zoubkováním 101/2 (*) a 101/2:12 (raž.), ale v obou těchto případech se jedná o vzácné extrémně drahé sběratelské rarity. Zelená známka 1 R vyšla také se zoubkováním 101/2, ale obě varianty jsou na stejné cenové hladině. Zásilky s těmito známkami byly dopraveny do Země Františka Josefa ledoborcem Malygin. Zpět do Archangelska měly být přepraveny letecky. Bohužel se letecká přeprava nezdařila a zásilky doručil zpět do Archangelska ledoborec. Zde se mé informace (z webu south-pole.com) rozcházejí s údaji v Markově altasu.

obalka_FrJLand_Arch_1932_KLRed

obalka_FrJLand_Arch_1932

 


Podvržená ruská vydání

Po rozpadu Sovětského svazu se vyrojila spousta bogusových vydání. Mezi nimi i přetisky “NOVAJA ZEMLJA / ZEMLJA FR.-IOSIFA / SEVERNAJA ZEMLJA” , které vyšly 4. února 1993 a byly vydávány za letecké známky pro polární oblasti. A také se objevily ( samozřejmě neúmyslně ) chybné přetisky.

To byly počátky dané omezenou dostupností tiskáren v Rusku. Moderní ruské bogusy už jsou nyní v “definitivním” celobarevném provedení.

 


Nejsevernější místo Evropy

Nejsevernějším ostrovem souostroví Země Františka Josefa je Rudolfův ostrov na 81°46′ severní šířky. Je vzdálen 911 km od severního pólu. Je to zároveň nejsevernější pevninské místo Evropy. Sken dokladu z ostrova mi zaslal pan Polanský.

Sovětská dopisnice odeslaná v 80. letech 20. století z polární stanice na Rudolfově ostrově do Československa. Prošlo poštou ve městě Dikson – raz. “Диксон / Красноярск” vzdáleného cca 1040 km vzdušnou čarou.

 


 

Nejsevernější poštovní úřad

Přesto, že se na mnoha místech (např. na Wikipedii) dočteme, že nejsevernější civilní poštovní úřad je na Špicberkách ( Ny-Ålesund, 78°55′ SZŠ ), tak ruský poštovní úřad v zálivu Tichaja na Hookerově ostrově se nachází až nad 80° SZŠ.

Pošta byla oficiálně otevřena v srpnu 2014. Dle informací na stránkách region29.runsn.fm je poštovní úřad otevřen od června do září. Směrovací číslo je 163110. V roce 2015 bylo odtud odesláno více, než 500 dopisů a pohlednic. Hlavně turisty.

Otisk razítka používaného od roku 2016

V rámci propagace vydala Ruská pošta v roce 2016 i tématický pohled pro tuto stanici s fotografií polární lišky ochočené místním poštmistrem.

 

Pozn.1 Ještě severněji, než je Hookerův ostrov leží Hayesův ostrov, nazvaný podle amerického polárního badatele Isaaca Hayese. Na některých mapách bývá nazýván Heiss island (rusky остров Хейса). Nachází se zde stanice Ernsta Krenkela. Ta v roce 2001 vyhořela a byla následně roku 2004 obnovena.

Fotografie A. Volkova z roku 2007

Dle informací na stránkách franz-josef-land.info zde byl v roce 2007 v provozu také poštovní úřad se směrovacím číslem 163100. Otevírací doba: úterý – pátek, 10:00 – 11:00. Informaci, zda je funkční i dnes se mi nepodařilo ověřit. Vzhledem k výše uvedeným ruským článkům z roku 2016 však usuzuji, že nikoli.

 

Pozn.2 Nejsevernější vojenský poštovní úřad (a nejsevernější trvale osídlené místo) je na kanadské základně CFS Alert v osadě Alert na Ellesmerově ostrově. Nachází se na 82°30′ SZŠ a 62°19′ VZD. Základna byla vybudována v době studené války na strategickém místě co nejblíže Sovětskému svazu.

Alert, Grónsko, Špicberky, Země Fr. Josefa a sever pevninské Evropy na Google Earth

 


Publikováno pro nezávislý CZ/SK blog - www.znamkovezeme.cz
Přebírání obsahu jen s písemným souhlasem autora příspěvku !
--- kontakt na admistrátora blogu ---

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *