Letošní „podzimní“ Sběratel byl naplánován v termínu 11. až 12. září 2020. Opět jsme vyrazili na extra prodloužený víkend a těšili jsme se na naše první filatelistické akce. Počasí mělo být letní, tak jsme naplánovali i menší výlety v hlavním městě.
Michael Schreiber
V červenci roku 1894 vytvořil ve městě Bluefields v Nikaragui podnikavec Rolando Kuehn obálky, které obsahují známky z roku 1894 s přetiskem „Mosquito / Provisional.“. Víme jistě, že adresy napsal samotný Kuehn. Není známo, zda vytvořil také přetisky, avšak důkazy naznačují, že tomu tak bylo.
Obr. 1: Obálka, zaslaná Rolando Kuehnem sobě samému do města Rama, které leží na řece Rio Escondido zhruba 50 mil západně od Bluefields. Obálka je razítkována v Bluefields dne 16. července 1894. Na přední ani zadní straně nejsou žádná další razítka ani jiná označení.
Pokračování textu Nikaragua: známky Mosquito Provisional z roku 1894
Dnes je to přesně 60 let, kdy získal Kypr nezávislost. V tomto příspěvku se zaměřím nejen na to, co se za tu dobu v moderní historii země událo, ale i na dobu dávno minulou, a samozřejmě to bude také z pohledu filatelie.
Známkové země Kypr a Severní Kypr jsou podrobně popsány v Markově Atlasu Asie. Detaily o vydaných známkách jsem našel v katalozích Michel a Stanley Gibbons. Další informace a obrázky jsem pak čerpal na internetu. Zde mají britské, řecké a turecké zdroje svůj vlastní úhel pohledu.
(doplněno – září 2020)
Velikonoční ostrov, domorodci nazýváný RAPA NUI (česky Velký ostrov) náleží mezi nejodlehlejší místa na Zemi. Je vzdálen více než 2 000 km od dalších trvale obydlených míst. Během prvního tisíciletí n.l. byl osídlen Polynésany. Pro západní svět byl objeven holandskými mořeplavci na velikonoční neděli dne 5. dubna 1722.
První známá korespondence z ostrova pochází dokonce už z let 1886/7 ! Napsal ji George Cooke, chirurg na lodi USS Mohican, která zhruba na jeden měsíc zakotvila u ostrova v prosinci 1886.
Když jsem si před léty prohlížel sbírku známkových zemí u kamaráda a dospěl jsem k Belizským písčinám, tak se mě Petr hrdě zeptal: “ Jo, a to už jsem ti říkal, že mám Cayes kompletní ? “ . To byla v té době pro mne samozřejmě výzva, kterou jsem si o pár let později chtěl splnit.
Jenže jsem přitom zjistil, že ani kamarád ani já Cayes kompletní tak docela nemáme, protože šťastlivců, kteří mají skutečně kompletní sbírku známek Cayes of Belize mnoho nebude.
Pokračování textu Cayes of Belize
V posledním vydání publikace FAZZ z roku 1986 se uvádí, že první známka pro Britskou Kolumbii z roku 1860 s portrétem královny Viktorie a textem „BRITISH COLUMBIA & VANCOUVERS ISLAND“ s nominálem 21/2 pence byla používána pouze v Britské Kolumbii.
Ve druhém vydání Markova Filatelistického atlasu Ameriky vytvořil autor pro tuto jedinou známku novou známkovou zemi. Kde a kdy tato známka vlastně platila ?
(doplněno – duben 2020)
Sběratelé známkových zemí se ve Venezuele setkávají s mnoha místními vydáními. Jedním z nich je Coro y La Vela. Letos se mi poštěstilo získat pár známek palomitas ze sbírky pana Geoffa Rosamonda. Snažil jsem se dohledat více informací pro všechna tako označovaná vydání těchto privátních železničních známek.
Je to už päť rokov, čo som v 79. čísle Zpravodaja sekcie známkových zemí Ruska napísal úvahu o záhadných známkach, ktoré sú prisudzované generálovi Vlasovovi. Vyšly v piatich hodnotách: 50k, 1r, 2r, 4r a 10r. Vo svojej úvahe som načrtol niekoľko možností, kam by sa pátranie mohlo uberať, ako aj som spochybnil, či sú tieto známky správne prisudzované generálovi Vlasovovi.
Teraz po 5 rokoch som narazil v spravodaji našej partnerskej americkej organizácie Rossica na článok od Wolfganga Baldusa objasňujúci pôvod týchto známok a okolnosti ich vzniku.
Pokračování textu Záhada „Vlasovových“ známok konečne objasnená
Šest mužů a jedna těhotná žena žilo na počátku roku 1930 na opuštěném ostrově Svatého Pavla v jižním Indickém oceánu. Tito zde předtím pracovali v továrně na zpracování humrů, nyní však pouze střežili ostrov a zařízení továrny pro své francouzské zaměstnavatele.
Pokračování textu „Opuštění otroci“ na ostrově Svatého Pavla
Při pohledu na satelitní snímek Grónska mi nějak nesedí překlad jeho pojmenování = zelená země. Oproti původní teorii, že Erik Rudý, který území obsadil na přelomu 1. tisíciletí a zvolil tento název záměrně pro nalákání nových osadníků, se nyní usuzuje, že skutečně bylo před tisíci lety klima vlivem tehdejšího oteplování příznivější trvalému osídlení.
Ostrov náleží pod dánský vliv už přes 200 let a v současné době má Grónsko statut autonomní součásti Dánského království. Protože až do konce listopadu roku 1938 byla přeprava dopisů mezi ostrovem a Dánskem bezplatná, vyšly první výplatní známky pro Grónsko právě 1. prosince 1938.
Sbírám známky od svých 9 let od roku 1957. Začínal jsem na burze v Praze U Nováků a v POFISu Na Příkopě a na Arbesově náměstí. Známkovým zemím (ZZ) – též se užívá přesnější termín známková území – jsem se věnoval hned od prvních okamžiků, i když jsem sbíral i Československo.
Nejdříve mne ze ZZ zaujala Afrika. V té době zde byly samé kolonie, ale od roku 1960 se prudce začala měnit politická mapa tohoto kontinentu. Jednotlivá území získávala samostatnost a přibývalo množství vývojových etap jednotlivých území.
Ako som sa vo svojom článku v 81. čísle našich informácii (2. sv. vojna a ZSSR v zrkadle poštovej histórie) zmienil, na novozískaných sovietskych územiach bývalého východného Poľska žila početná Česká menšina tzv: Volyňskí Česi. Pri hľadaní nového materiálu do zbierky sovietskej anexie Poľska som tento rok narazil na dve veľmi zaujímavé celistvosti týkajúce sa práve Čechov na Volyni v rokoch sovietskej anexie 1939 – 1941.
V nasledujúcom článku by som rád čitateľom informácií priblížil históriu Čechov na Volyni ako aj poštovú históriu týkajúcu sa Volyňskych Čechov počas sovietskej anexie.
Pokračování textu Anexia východného Poľska ZSSR v rokoch 1939-1941 II – Volyňskí Česi
(doplněno – červenec 2020)
Tajemný, krásný a izolovaný ostrov Sokotra je domovem mnoha jedinečných druhů. Mimo jiné se odtud do světa rozšířilo granátové jablko. Sokotra se nalézá v Indickém oceánu blízko Somálského poloostrova a geografové ji řadí do Afriky.
Jiří Marek Sokotru před více, než 20 lety zmínil ve svém Atlasu Afriky a vytvořil tím fantoma pro naše geografické filatelisty. Pod vlastním kódem 35-145 zmiňuje existenci přetiskového vydání (nikoli lokálního) právě pro tento zajímavý ostrov.
(doplněno – září 2020)
Výstavba Suezského průplavu trvala více, než 10 let – mezi léty 1859 až 1869. Budováním a následným provozováním byla pověřena společnost Compagnie universelle du canal maritime de Suez (zkráceně anglicky Suez Canal Company, dále jen SCC).
Během prací bylo nutné zajistit poštovní spojení mezi jednotlivými pracovišti podél trasy, s přístavy Suez a Port Said, a také s pobočkami společnosti.
(doplněno 26.7.-28.7.)
V publikaci FAZZ byla v sekci Poštovní oblasti sdružující několik území uvedena italské pošta v zahraničí – ESTERO. Tyto známky platily na více kontinentech. Letos se mi podařilo blíže prozkoumat pěkný doklad se známkou ESTERO. Bylo na něm číselné razítko. Prostudoval jsem zajímavé materiály i katalogy o známkách a razítkách používaných Italy v Africe. Množství informací narůstalo a jejich souhrn nyní předkládám v této studii.
