Praha a Praga

U příležitosti výstavy Praga 2018 jsem naplánoval v naší metropoli třídenní akci. Zvažoval jsem zapůjčení kvalitní zrcadlovky pro pořízení fotodokumentace. Bohužel dle výstavního řádu bylo nejen fotografování, ale i telefonování zakázáno. S předstihem jsem napsal mail organizátorům, zda lze za nějakých podmínek focení povolit. Nestál jsem jim za odpověď, takže jsem foťák s sebou nevzal. Bohužel.

Akce začala ve čtvrtek 16. srpna. Na stanici Vysočanská jsme s kamarádem přijeli před 11.hodinou. Nejen v metru, ale ani po výstupu na ulici jsme nezaznamenali žádné směrovky ani upoutávky na Pragu. A nejen my, protože se nás ptali i zahraniční zájemci, zda nevíme, jak se na výstavu dostanou („vraj to je kdesi priamo u metra …“). Vstup do hotelu Clarion byl díky právě probíhající rekonstrukci zahalen tak akorát stavebními plachtami. Při kontrole vstupenek v prvním patře před vstupem na eskalátory jsme se ochranky ptali, zda můžeme výstavu opustit a zase se vrátit. Bylo nám řečeno, že to nejde. Nu dobrá. Ve druhém patře, kde probíhala hlavní část výstavy jsem marně pátral po doprovodných materiálech. To musíte o patro níž, sdělila mi paní u stánku. Tak jsem to risknul a šel si koupit katalog. Pak mne naštěstí dole u eskalátorů kontrola po krátké diskuzi pustila zpět. Podlehl jsem reklamnímu vábení a u stánku České pošty si vystál frontu a zakoupil dražší sběratelskou edici bombajského aršíku.

(c) Praga 2018

Prohlídku jsme začali v sekci jednorámových exponátů v hale. Přitom jsem si všiml, že je fotografování bez blesku dovoleno … Opatření se tedy týkala jen „Čestného dvora“ s raritami. Jako první exponát mne zaujal „Příjezd presidenta Masaryka“ italského sběratele G.Cucchianiho, protože pozadí výroby a použití tohoto přetisku stále není zcela známo.

Letos byl na blogu publikován zajímavý článek o poštovním provozu ve Finsko – Sovětském pohraničí od konce 30. let. Období první světové války zmapoval exponát „Mail of the Red Guards area, Finland, Spring 1918“ pana Muhonena.

Protože mám ve své sbírce také jeden grónský vojenský dopis, tak jsem si prohlédl i expozici „U.S. Army Post Offices in Greenland 1941 – 1945“ od pana Prestona z USA.

Následně jsme se vydali do hlavního výstavního sálu. Zde byly expozice 1.Tradiční filatelie a 2.Poštovní historie. Po vstupu do velkého sálu vzniklého spojením tří prostor mne jako první napadlo: Kde se tady dá rozsvítit ?

(c) Praga 2018

Všiml jsem si, že i dalším návštěvníkům přišel počet světel zavěšených u vysokého stropu nedostatečný a tak si na exponáty svítili mobily. V rozích to pořadatelé vyřešili efektovými LED reflektory na zemi. Takže kdokoli okolo prošel, pěkně vám rám zastínil. Škoda, protože vystavené exponáty byly velmi zajímavé, což potvrdili i zahraniční účastníci. Nejprve jsem navštívil expozici „Stamps of Civil War in Russia (1918 – 1924)“ Aleksandra Mramornova. Nejdéle jsem se kochal známkami Buchary a Chorezmu.

Ale i další, jako např. Amurská oblast na dopise nebo poštovní doklady z Vladivostoku jsou na jednom místě v takovém počtu extrémně vzácné. Měl jsem štěstí a autora jsem nedaleko jeho exponátu zastihl a krátce s ním pohovořil, přičemž jsem si osvěžil ruštinu. Z ruské oblasti se mi také velmi líbila „Russian post in Levant“ pana Kramarenka z Ukrajiny.

Pro sběratele známkových zemí představují velkou výzvu švýcarské kantony. Zcela výjimečným zážitkem byl exponát nazvaný prostě „Classic Switzerland“. Vzácná vydání z let 1843 – 54 sesbíral pan Joseph Hackmey z Velké Británie. Jednotlivé kantony v samostatných rámech, jedinečné doklady, smíšené frankatury… Nádhera !

Vzácné doklady a poštmistrovská provizoria byly k vidění v expozici „Confederate States of America“ z Německa. Autorem je pan Rolf-Dieter Jaretzky.

Počátky známkové tvorby ze své země představil W. Britz v exponátu „Uruguay: Early Issues of the XIX Century (1856 – 1862)“. Dostavníků bylo k vidění opravdu nepřeberně.

Dle původního Hlinkova/Muchova FAZZ se řadí ke známkovým zemím i první známky Indie, vydané ve Scindu. Toto velmi vzácné klasické vydání vyplnilo první rám indického exponátu „A Study of the First Issues of India (1852 – 1854)“ a vystavoval je pan J.Pragya.

Nedaleko vystavoval zajímavé doklady pan M. Al Kathani ze Saudské Arábie – „Hejaz and Najd Post Issue (1928)“.

První známky Bagdádu, Mosul nebo přetiskové emise britské okupace byly k vidění – a to i na dokladech v parádní expozici „Iraq in Occupation“ pana Ali Jassima z Kataru, který svůj exponát buduje už 19 let.

Coby obyvatel slezské části naší republiky jsem se zájmem prošel i výstavu poštovních dokladů Zdeňka Filípka nazvanou „Silesia Orientale“.

Poté jsme se rozhodli doplnit energii pro další průzkum. Ve druhém patře hotelu Clarion bylo k dispozici pouze občerstvení nápoji. Sice za luxusní ceny, ale zato na stojáka. Takže jsme pohovořili s ochrankou a zašli se levněji občerstvit do „restaurační zóny“ obchodního centra Fénix, které přímo sousedí průchodem s hotelem. V prvním patře hotelu jsem na chvíli navštívil i aukci Gärtner v restauraci Benada. Tou dobou tam mnoho přímých účastníků nebylo. Možná kvůli vysokým vyvolávacím cenám. Právě probíhala nabídka 3 losů Mauritiů – Post Paid. Byla to čísla 490 až 492. Na nabízené vyšší ceny nikdo nereagoval a zůstaly neprodány. Po návratu do 2. patra hotelu jsme si vystáli zhruba třičtvrtěhodinovou frontu do expozice rarit nazvané Čestný dvůr.

(c) Blesk

Tady jsme se shodli, že i některé exponáty z první a druhé expozice by si zasloužily také zdejší instalaci. Kromě obou mauritiů Post Office a Bombajského dopisu a dalších byl zajímavý i zde prezentovaný Londýnský aršík.

(c) Blesk

V prohlídce jsme pokračovali v salóncích Leo a Virgo, kde byly expozice 5.Moderní filatelie, 6.Otevřená třída a 7.Fiskální známky. Byl jsem rád, že díky nižším stropům tam bylo mnohem lepší osvětlení exponátů. Zde se mi nejvíce se mi líbily polární exponáty pana Krause „Search and Discovery of Antarctica“

a fantastická „The First Swedish Antarctic Expedition 1901 – 1904“, které budily pozornost účastníků.

Protože se mi líbí také exilová vydání, musel jsem si projít i zajímavou sbírku „The Czechoslovak government in exile 1940 – 1945“ japonského sběratele A. Tadatsu bohatě doplněnou obrazovým materiálem.

Následně jsem se vrátil do hlavního sálu, kde jsem chtěl shlédnout další zajímavosti. Začal jsem vyšperkovaným gruzínským exponátem pana Igora Rysse z Ruska pojmenovaným „Postal History of Georgia“.

Coby příznivci albánských známek mi rozhodně nemohl ujít ani exponát „The postal history of Albania 1913 – 1943“ pana Kozmy Dashiho z Albánie.

Pohnutou poštovní historii má sousední Polsko a rád jsem shlédl výstavu tamního filatelisty Andrzeje Klosinského, s dlouhým názvem „The post on Polish Territory during the Formation of the Borders of the 2nd Republic of Poland, 1918 – 1922“ .

Z exponetu jsem už znal sbírku pana A.Boricice ze Srbska nazvanou „The Postal History of Montenegro 1799 – 1916“, kterou jsem si mohl prohlédnout „naživo“.

Při sbírání známkových zemí v Čínské oblasti bylo nejen pro mne dosti obtížné získat vydání z období tzv. osvobozené oblasti. Proto jsem nemohl vynechat „Postal History of China Liberated Areas in Gold/Silver Yuan Era“ pana Patricka Choye ze Singapuru. Tam, kde jsem alespoň jednu známku hledal měsíce, měl on několik a navíc ještě i na dokladech. Fantastické !

Blížila se šestá hodina a tak jsem stihl poslední prohlídku. Byl to pan Pavol Lazar a jeho vynikající „Czechoslovakia 1918 – 1939“.

Pak už byl nejvyšší čas opustit výstavní prostory. Věřím, že zde byla ještě spousta zajímavých expozic, které jsem bohužel minul. Já si předem vybral skoro všechny výše uvedené a nelitoval jsem. Stálo to zato. Večer jsme pak probrali čerstvé dojmy i věci ze života s kamarády na tradičním posezení ve Smíchovské hospůdce nedaleko Anděla.

Pátek byl pro mne dnem naplánovaných setkání. Dopoledne se členy Sekce sběratelů ZZ Ruska, poté s panem Boháčkem z Polární sekce a večer posezení se spolkem Geophila. V krátkém volném mezičase jsme navštívili další část výstavy, nazvané Expo v hotelu Olympik Tristar. Zde byl vstup zdarma. Prezentovaly se zde poštovní zastoupení z celého světa. Pozornost návštěvníků poutal exoticky laděný stánek Tahiti – Francouzská Polynésie.

Času bohužel nebylo nazbyt, tak jsem jen v rychlosti prošel stánky vystavujících, např. tvůrců katalogů Michel. Poté jsem zakoupil několik pěkných dokladů hlavně z Karibiku u švédského prodejce.

Na poslední den jsem se vypravil na sběratelskou burzu, která probíhala už od středy v KD Barikádníků ve Strašnicích. Příležitostně jsem tuto akci navštívil předloni. Tehdy to byla spíše malá filatelistická burza rozsahem malých bleších trhů. Díky výstavě se sál zaplnil a přibylo prodejců. Na poslední den už jsem nečekal žádné objevy, jelikož prodejní materiál byl dosti probrán. Potěšil mne tradiční stánek levné filatelie, kde jsem dokoupil další omnibusy. Také jsem se marně porozhlédl po pohlednicích Rychvaldu. S návštěvou zahraničních hostů se někteří prodejci pokusili nasadit ceny vyšší, občas maskované cedulemi s texty „cenová akce“. Tam jsem nenakupoval. Po obědě jsme se vydali směrem k Hlavnímu nádraží a domů.

Všechny tři dny byly úžasné, plné filatelie. Krásné exponáty, spousta stejně naladěných lidí, setkání v sekcích, získání nových přírustků do sbírky, nové kontakty na sběratele, posezení s kamarády u piva, pohodové počasí. Co více si přát. Byla to moje první akce takového rozsahu a neváhám ji označit za filatelistický svátek.

PS Omlouvám se za zhoršnou kvalitu fotografií. Pokud časem získám lepší (nabídněte prosím), tak je aktualizuji.

Zdroje: Stránky výstavy Praga 2018, stránky České pošty, stránky magazínu Blesk, fotoarchív autora, Pepa, internet a další …


Publikováno pro nezávislý CZ/SK blog - www.znamkovezeme.cz
Přebírání obsahu jen s písemným souhlasem autora příspěvku !
--- kontakt na admistrátora blogu ---

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *